Stanley McChrystal udělal chybu. Jako velitel zahraničních sil v Afghánistánu se i se svými spolupracovníky měl vyvarovat jakýchkoliv neuctivých poznámek na adresu Bílého domu. Voják musí za všech okolností respektovat rozhodnutí politiků, kteří -obrazně řečeno - určují, kdy, kde a kam bude střílet. Z hlediska subordinace měl tedy prezident Obama plné právo se McChrystala zbavit.
Jednu důležitou věc ale Obama veřejně nepřiznal. McChrystalův odchod je jen logickým důsledkem vnitřních sporů, které afghánská mise vyvolává v jeho vládě. Více než šest měsíců poté, kdy Obama oznámil, že do Afghánistánu pošle dalších 30 tisíc mužů (o posily žádal právě McChrystal), se prezidentovi poradci i viceprezident Biden stále přou o to, jak velké investice do nepopulární války si Amerika může dovolit. Podobné hádky přitom vždy především rozleptávaly Obamovu autoritu. Prezident tak nyní využil možnosti předvést jak své administrativě, tak i veřejnosti, kdo je tady pánem.
Afghánský trn z paty teď má Obamovi i spojencům tahat generál David Petraeus, kterému už se něco podobného povedlo v Iráku. Těžko však předpokládat, že by pod novým vedením začalo jít všechno hladce. Petraeuse omezuje stejná šibeniční lhůta jako jeho předchůdce: Obama totiž loni současně s oznámením o 30tisícových posilách prozradil, že Amerika bude v Afghánistánu válčit pouze do července 2011. Prozrazovat nepříteli, jak dlouho musí vydržet, aby vyhrál, je pošetilost. Obama termín stanovil, aby uklidnil rozbouřenou americkou veřejnost. Skutečností tedy je, že v Afghánistánu je prezident ve vleku událostí. Oním pánem situace rozhodně není.
Čtěte „Jsem v šoku...“ na straně 6
