Kdyby novela o daních z příjmů neprošla, letošní výpočty mezd by se řídily změnami určenými zákonem z roku 2007. Ten podle ministra financí Miloslava Kalouska daňovou zátěž „snižuje u vysokopříjmových osob, zatímco středněpříjmové skupiny se na tom téměř nepodílejí a nízkopříjmové skupiny jsou na tom hůře“.
Jinými slovy, bohatí by byli bohatší, jezdili by častěji na dovolenou a zvyšovali si životní standard. Naopak chudí by byli ještě chudší. Vláda se nicméně rozhodla jinak a na výsledku nakonec vydělají alespoň trochu proti loňskému roku všichni. Novelu zákona se podařilo schválit těsně před Vánocemi a platí od 1. ledna letošního roku.
Sazba daně z příjmu fyzických osob zůstává na úrovni patnácti procent - snižuje se ale sazba pojistného, které zaměstnavatel jako plátce daně odvádí každý měsíc ze mzdy daňových poplatníků, kteří jsou u něj zaměstnáni.
Sazba zdravotního pojištění zůstává, zaměstnanci však už neplatí nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Ze sociálního pojištění zbyl jen odvod na důchodové pojištění. Tím se celé sociální pojištění snížilo z osmi procent na šest a půl.
Například z hrubé mzdy pětadvacet tisíc korun srazil minulý rok zaměstnavatel zdravotní pojištění ve výši 1125 korun, stejnou částku odvede i letos. Změna je u sociálního pojistného. Minulý rok činilo dva tisíce korun, zatímco tento rok se státu odvádí jen 1625 korun.
Při vyšším platu už je také poznat, že se snížila i částka odváděná za zaměstnance zaměstnavatelem. Místo 26 procent se na sociální pojistné letos odvede procent 25. Díky tomu klesá „superhrubá“ mzda, a tím i základ daně.
Daň (bez slev) za minulý rok by byla pro náš modelový případ 3000 korun, v roce 2009 by pak byla 2995 korun, úspora tedy dělá jednu pětikorunu. K tomu však přidejme fakt, že základ daně je nižší o tři stovky. Celková úspora na čisté mzdě v roce 2009 proti roku 2008 je 420 korun.
Zaměstnanci se mzdami ještě vyššími vydělají na změně sazeb více - z hrubé mzdy 35 000 korun zbude zaměstnanci čistá mzda 26 185, což je o 585 korun více než vloni. Z hrubého platu 45 tisíc bude čistý 33 075 korun, tedy o 750 korun víc než minulý rok. To jasně demonstruje, že všichni zaměstnanci s vyšším příjmem si v letošním roce přilepší o několik set korun.
Jinou výhodou jsou slevy na dani. I na nich je možné mnohé ušetřit. Tyto slevy se měly snížit, díky novele nicméně zůstávají na své původní výši. Lépe tak bude rodinám s dětmi, nejlépe s mnoha potomky nebo manželským dvojicím, kde jeden z partnerů má velmi nízké příjmy, protože se například stará o dítě a je v domácnosti (tak zvaná vyživovaná manželka nebo manžel).
Hranice pro příjem druhého z manželů byla dokonce zvýšena se zpětnou platností od 1. ledna 2008 z 24 840 korun až na 68 000 korun. Vypadá to tedy, že je mnohem výhodnější mít doma ženu, která nepracuje a má čas sama na sebe, chodí na kosmetiku a masáže. Kromě slev, o které se zmenšuje vypočítaná daň, lze využít také odpočty (odčitatelné položky a nezdanitelné částky), o které je možné snížit základ daně. S menším základem se tím sníží i jeho patnáctiprocentní podíl, a daň tak může být menší.
Mezi odpočty patří úroky z hypotéky nebo stavebního spoření (maximálně 300 000 korun), dary na veřejně prospěšné účely (maximálně 10 procent), příspěvky na penzijní připojištění (maximálně 12 000 korun), úhrady na jazykové zkoušky (maximálně 10 000 korun), členské příspěvky odborům (maximálně 3000 korun) a další.
