Vypadá jako Bowieho Ziggy Stardust v ženském podání, miluje muziku 70. let a poslední týdny válcuje hitparády v Británii i Americe. Mladičká zpěvačka vystupující pod pseudonymem Lady Gaga (viz hit Radio Ga Ga od Queenů) se veze na vlně inspirované dobou dětství dnešních třicátníků a čtyřicátníků, tedy lidí skoro o generaci starších, než je ona sama. „Než jsem poznala 70. léta, nevěděla jsem, co se sebou,“ říká Gaga. Svět nekomplikovaného popu obhajuje též nekomplikovaně: „Popkultura je umění!“
V popkultuře neudělal pro návrat sedmdesátek a osmdesátek nikdo víc než Madonna a její retroimage z posledních alb. Spousta dnešních mladých ikon se hlásí k některé ze zpěvaččiných podob - jednou připomínají její punkerskou image z dob alba Like a Virgin, jindy sadomasochistickou blonďatou divu z časů Blond Ambition World Tour, na němž se navlékla do proslulého korzetu Jeana Paula Gaultiera.
Na ulicích světových metropolí se v 70. a 80. letech potkávaly dva krajní světy - v čele s Bowiem aMercurym to byli příznivci glam rocku, jenž přikazoval být výstřední za každou cenu (sexuálně explicitnější styl reprezentoval funk v podání Prince a Jamese Browna), a naproti nim tu byli hrdí anarchisté a punkeři „bez budoucnosti“ se svými cvoky, dírami v oblečení a barevnými číry.
Mezi těmito krajnostmi pak šel dav diskomaniaků s melíry a trvalou, neonovými barvami na hrudi, které nejlépe vynikly ve světle stroboskopů (jak to předvedl Travolta v Horečce sobotní noci), s nohama obepnutýma legínami (Flashdance představil nový sexsymbol: vysportovanou krásku) a s monstrózně velkými kulatými náušnicemi z umělé hmoty. A k tomu všemu vyřvával kazeťák.
Všechny tyto motivy najdete dnes znovu v obchodech - v potiscích na oblečení, ve střizích, ve výběru barev. Letí ovšem i druhá verze někdejší antimódy: vedle punkerů tu byl styl etna a orientu, jejichž hlavním znakem byly afroúčesy (Boney M.) a móda připomínající svobodomyslné květinové děti - s dlouhými rozevlátými sukněmi, plášti, romantickými vzory a klobouky. Samostatnou módní kapitolu pak utvořily džíny. S výšivkami, flitry, potrhané a seprané... Calvin Klein zase navrhl ty těsně obepínající postavu. A pamatujete na „plísňáče“, které spatřily světlo světa v roce 1986 v Itálii?
Do Česka dorazila diskovlna poprvé již v polovině 70. let. Na hudební scéně ji reprezentovala skupina Discobolos, kterou založil bratr Ladislava Šteidla Jiří. Alternativu na zdejší scéně tehdy představovaly punkové kapely jako Jasná páka a Pražský výběr. Takzvaný nový romantismus pak v Československu před dvaceti lety zastupoval Precedens s Bárou Basikovou a kapela Oceán.
Léta osmdesátá by se dala označit za dokonání díla let sedmdesátých. Začala na sklonku roku 1980 vraždou Johna Lennona a byla oslavou místy až přehnaně hlásané osobitosti, hraničící s egománií. Mohla za to především rostoucí ekonomika, díky níž se 80. léta stala snad nejvýstřednější kapitolou dějin evropské módy. Kultura se definitivně stala byznysem. Na hudební scéně se objevil „král“ Michael Jackson, jehož alba Thriller se prodalo neuvěřitelných 100 milionů kopií. Jak poznamenala režisérka Olga Sommerová, americký zpěvák se stal v době, kdy společnost zahltil kýč, příkladem toho, jak jedinec přes míru zasažený dávkou popu nakonec dopadá.
Z 80. let pocházejí balonové sukně a široká ramena symbolizující blahobyt a nenasytnost. Doba největšího boomu čeká fotografa Helmuta Newtona s jeho fotkami krásných žen osedlaných jako klisny, ale i generaci yuppies. V Paříži se začalo dařit německému Karlu Lagerfeldovi, který navrhl surrealistický klobouk v podobě židle. Zrodil se nový druh celebrit: supermodelky typu Cindy Crawford či Pauliny Porizkove. Američané hltali u televizí seriály Dallas a Miami Vice s vystajlovanými detektivy v růžových košilích a s nafoukanými účesy.
Underground se stal zdrojem pro mainstream. Vzteklou energii punku na módní mola vylila návrhářka Vivienne Westwood - proslavila se obřími slogany na trikách, porno potisky, obojky, koženými obleky a` la Sid Vicious (ostatně členové Sex Pistols absolvovali své první vystoupení v oblečení z jejího slavného butiku King’s Road 430), šaty naruby se švy ven, velkými geometrickými vzory... a to vše v různých obměnách navrhuje s úspěchem dodnes. A podle jejího vzoru tak činí mnozí plagiátoři. V podání Vivienne ovšem móda nebyla jen kulisou ohňostroje marnosti, šaty se staly „politickými“. Navrhovala bundy s motivem britské vlajky, odkazovala na narůstající sociální nerovnost, AIDS, výbuch v Černobylu.
Její kolegové Dolce a Gabbana zase ve své tvorbě černobíle zobrazili historii Itálie i s mafiány, sicilskými vdovami a gangstery, což jim přineslo nejvlivnějšího klienta - už zmiňovanou Madonnu. Gianni Versace se nechal inspirovat kulturou prostitutek, přestože patřil do vysoké společnosti a mezi své vzory počítal Warhola i Picassa. Zkombinoval stylovost a kýč, elitní umění a sériovou výrobu levných napodobenin, a tím debatu o tom, co je a co není vkusné, posunul do nové roviny.
Z tehdejších dob si móda naštěstí neodnesla všechno - návrat plísňáčů zatím nehrozí. Přežily ovšem legíny ve všemožných barvách i inpirace taneční módou a hiphopem (kalhoty, obří barevné potisky, lesklé materiály, kovové spony, puntíky, pruhy, flitry, květinové vzory). Francouzský návrhář Jean-Charles de Castelbajac nedávno představil kolekci inspirovanou Disneym a stavebnicí Lego, které na žlutých šatech doplňuje portrét Baracka Obamy. Jeho dílo se počítá mezi takzvané pop art outfity, jež hlásají především osobitost a neopakovatelnost. Dobrá zpráva je, že originální popartové dílko pořídíte doslova za pár korun v různých alternativních obchodech a buticích.
***
Ze 70. a 80. let si letošní módní trendy vypůjčily ostře neonové barvy, výrazné vzory a až futuristicky působící doplňky “
O autorovi| Kateřina Hejdová, spolupracovnice Pátku
