Wildersova partaj, která svou předvolební kampaň vystavěla na boji s přistěhovalectvím, v nich podle všeho skutečně posílila. Odhady jí přiznávaly až 23 mandátů, což by bylo víc než dvojnásobek toho, kolik jich držela dosud.
Stala by se tak sice třetí nejsilnější stranou v zemi, ale nutno podotknout, že měla větší ambice. Průzkumy z letošního března jí totiž přisuzovaly dokonce vítězství, přesněji řečeno Wildersovi šanci stát se novým nizozemským premiérem.
Podle prvních odhadů bylo včera těžko soudit, kdo a s kým bude sestavovat vládu, natož jestli se v ní objeví Wilders. Volby totiž nejspíš skončily patem – nejvíc v nich získali Liberálové z Lidové strany pro svobodu a sociální demokraté ze Strany práce, kterým odhady přisuzovaly shodně po jednatřiceti křeslech.
Velký propad zaznamenala naopak Křesťanskodemokratická výzva současného premiéra Jana Petera Balkenendeho, která podle odhadů získala pouhých 21 křesel, což je o dvacet méně než při posledních volbách v roce 2006.
Experti původně očekávali, že kabinet společně sestaví liberálové, Křesťanskodemokratická výzva a liberální D66.
Nejpravděpodobnější se však včera jevil vznik takzvané purpurové koalice, tedy stran z pravé i levé strany politického spektra. Na základě včerejších odhadů by bylo prakticky možné sestavit jen koalici, která by obsahovala nejméně čtyři politické strany.
