Předseda nizozemské vlády Jan Peter Balkenende tato slova odsoudil. Právě nizozemští vojáci ve Srebrenici působili. „Tyto poznámky neměly být nikdy vysloveny,“ řekl premiér na tiskové konferenci a označil generálova slova za skandální a nezodpovědná. Nizozemský ministr obrany Eimert van Middelkoop předtím řekl, že Sheehanovy výroky jsou škodlivé a nehodné vojáka, a dodal, že o nich „nechce ztratit už ani slovo navíc“.
Podle Johna Sheehana se armády evropských zemí po konci studené války na začátku 90. let přeměnily podle názoru, že „již není třeba aktivní bojové kapacity“. Socializační proces zahrnoval také otevřenou homosexualitu a orientaci na mírové mise, protože se nevěřilo, že Němci opět zaútočí a že se Sověti vrátí,“ prohlásil v Senátu někdejší vysoký velitel NATO a americké námořní pěchoty. Sheehanovo vystoupení mířilo proti plánům prezidenta Obamy povolit gayům sloužit v armádě USA. Doposud v ní platí politika „na nic se neptat, nic neříkat“, která jim službu v zásadě umožňuje, pokud se ke své orientaci otevřeně nepřihlásí.
Nizozemské jednotky, které měly Srebrenici na starosti, byly podle Sheehana slabé a chabě vedené. Srbové, kteří město dobyli, prý vojáky připoutali k telefonním sloupům, Bosňáky odvedli a pozabíjeli. Jakým způsobem nizozemský kontingent ve Srebrenici údajná homosexualita vojáků ovlivnila, agenturní zprávy neuvádějí. Sheehan ale prohlásil, že mu někdejší náčelník generálního štábu nizozemské armády Henk van den Breemen sdělil, že součástí srebrenického „problému“ homosexualita byla. Van den Breemen ale označil generálova slova za naprostý nesmysl.
Do Srebrenici se tehdy uchýlily tisíce muslimských Bosňáků. Nizozemské jednotky, které měly z pověření OSN Srebrenici na starosti, ji ale v červenci 1995 nedokázaly ubránit před bosenskosrbskými jednotkami. Ty pak 8000 muslimských mužů a chlapců pobily.
