„Balík“ nám umožní sestavit smysluplný rozpočet pro rok 2008. Do budoucna jsou ale nutné další hluboké reformy, říká lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek.
* LN Co říkáte výsledné podobě reformy?
Akceptuji a podporuji to jako korektní politickou dohodu, která zajistí vládě většinu. Nebyl jsem příznivcem drtivé většiny pozměňovacích návrhů, nicméně je akceptuji. U vládního návrhu jsem říkal, že z devadesáti procent je to náraz na realitu, jen z deseti politický kompromis. U tohoto pozměňovacího návrhu je to naopak: z deseti procent jsou tam racionální důvody, například zdanění holdingových společností. Z devadesáti procent je to politický kompromis, který zajistí vládě většinu. A protože tento reformní balík umožní sestavit smysluplný rozpočet na rok 2008, tak to vřele podporuji. K výsledné podobě společného pozměňovacího návrhu mohu říct pouze tolik, že jeho hlavním architektem je Ludvík Hovorka.
* LN Proč právě váš stranický kolega Hovorka, který jako jediný koaliční poslanec reformu nepodpoří?
No, protože v okamžiku, kdy byla vláda seznámena s tím, že se nemůže spolehnout na jeho hlas, tak začala většinovou podporu hledat jinde. Proto ten výsledný efekt je takový, jaký je.
* LN Co by podle vás koalice udělala jinak, kdyby Hovorkův hlas měla? Pořád by to bez Melčáka s Pohankou přece bylo jen sto hlasů...
Kdyby existovala jasná podpora Ludvíka Hovorky, tak si myslím, že nemusela klesnout křivka progrese u zdanění fyzických osob. Pozměňující návrh, tak jak je přijat, není nijak dramatický do bilance veřejných rozpočtů. Je to v jednotkách, nikoli v desítkách miliard. Je to blízko desetinné čárce a není to žádná zásadní změna. Nicméně nese s sebou jeden efekt: a to, že snižuje křivku progrese u zdanění fyzických osob. Tedy solidaritu mezi nízkopříjmovými a vysokopříjmovými obyvateli tak, jak navrhovala vláda. A to je důsledek konání Ludvíka Hovorky.
* LN Analytici se už teď shodují, že vládní opatření není reformami v pravém slova smyslu, že je málo ambiciózní a odvážné.
Málo ambiciózní je relativní pojem. Pro někoho je to moc razantní, pro někoho málo. Pro mě platí jediné: tento balík sám o sobě nemůže zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných rozpočtů. Tento balík je klíčový proto, abychom v nejbližších dvou letech byli schopni veřejné finance držet v nějakém koridoru pod tři procenta HDP. Chceteli to vyjádřit na časové ose, tak tento krok je napravení a přibrzdění těch největších euforií a populismu z minulosti. To ale samo o sobě nestačí. Klíčové je vyrovnat se s výzvami budoucnosti. A ty stojí a padají se stárnutím populace. Tedy hlubokými reformami v penzijní reformě a v reformě veřejného a zdravotního pojištění. Bez těchto reforem je dlouhodobá udržitelnost veřejných financí pouze fikcí. A ještě dodám – vědom si toho, že teď hodně riskuji – že smyslem obou dvou těchto reforem logicky musí být více spoluúčasti pro ekonomicky aktivní generaci. Pokud to odmítneme, riskujeme rozvrat veřejných rozpočtů.
