Úterý 18. června 2024, svátek má Milan
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Žádná europiva vařit nebudeme

Česko

Pokud půjde vše dobře, mohli bychom jít s pivem dál na východ, říká Roman Stryk, spolumajitel a generální ředitel elektromontážní a stavební firmy Ross Holding, která nedávno otevřela pivovar v Chotěboři.

Firma Ross sídlí v Havlíčkově Brodě a na Vysočině patří k nejvýznamnějším zaměstnavatelům, pracuje v ní přes 400 lidí. V nedaleké Chotěboři nedávno postavila a otevřela nový pivovar. Roman Stryk žertuje, že na jiné téma s ním už nikdo rozhovor ani nezačíná. „Patnáct let něco budujeme a teď se každý ptá jen na pivovar,“ směje se. „Projekt jsme vymysleli a zrealizovali jako jeden z mnoha, které děláme. Dnes máme významný den, protože z chotěbořského pivovaru rozvážejí první pivo. Není to ale úplně první várka, ta se uvařila a okamžitě rozprodala, protože po ní byla obrovská poptávka. Je to malý pivovar, který vaří české pivo, žádná europiva se tu vyrábět nebudou.“

Ross Holding vzal pivovar podle Stryka jako svého druhu zkušební projekt, na kterém si může ověřit své možnosti. „Pokud půjde všechno dobře, mohli bychom postavit takové pivovary víckrát, třeba dál od nás na východ. U chotěbořského pivovaru zvažujeme, že by nemusel zůstat jen nám - plánujeme ho přeměnit na akciovou společnost a nabídnout jeho akcie ke koupi, zatím se zdá, že o ně bude zájem.“ Zvláštní cíle jsem zprvu neměl Roman Stryk pochází ze Šlapánova, vesnice nedaleko Havlíčkova Brodu. Vystudoval střední průmyslovou školu v Jihlavě, po níž odešel pracovat do Prahy. Zanedlouho se ale do Havlíčkova Brodu vrátil a po ročním zaměstnání jako elektrikář založil spolu se společníkem v roce 1992 společnost Ross, původně jako elektromontážní firmu. „Byli jsme celkem mladí, a pokud mám mluvit za sebe, žádné zvláštní dlouhodobé cíle jsem neměl. Bavila nás elektromontérská práce, docela se nám dařilo a veškerou energii jsme dávali do budování společnosti.“ Firma od začátku inklinovala k elektromontážním zakázkám ve velkém stavebnictví, a to jí pomohlo při rozjezdu. Jméno si na začátku 90. let udělala hlavně na dvou projektech - jedním z nich byly práce na přestavbě slavného karlovarského hotelu Pupp, druhým rekonstrukce pražského hotelu Internacionál. „Každá taková zakázka firmu ovlivní. Rekonstrukce Internacionálu nás prosadila na pražský trh. Byla to na svou dobu hodně velká zakázka - 80 milionů jen v elektroinstalacích. V roce 1996 jsme se zase podíleli na stavbě dětské nemocnice na Sibiři, kam jsme šli v době, kdy se od nás do Ruska ještě nikomu moc nechtělo. Dostali jsme se tam se stavební společností PSJ, pro kterou jsme zajišťovali subdodávku řemesel - opět především elektroinstalací. Stavbu tehdy koučoval na místě můj společník, já jsem zajišťoval technické zázemí odsud. Tím jsme vyrostli na firmu asi o čtyřiceti lidech.“

Společnost podle Stryka nerostla dramaticky, spíš systémově nabírala lidi podle potřeb konkrétních zakázek. Jeden ze společníků v průběhu let odešel, druhý zůstal a v současnosti působí na postu technického ředitele.

Na třech nohách Firma se postupně stala významnou stavebně-montážní společností s několika základními obory činnosti: „Jako takovou berličku používám přirovnání, že jsme firma stojící na třech nohách,“ říká Stryk. „První nohu představuje činnost, ve které jsme nejsilnější, to je elektrotechnika a elektrorozvody pro budovy, silnoproudé, slaboproudé i sdělovací. Ty můžeme i projektovat a servisovat. Druhou nohou jsou generální dodávky staveb. Dnes už jsme dodavatelem bytových, občanských i obchodních staveb a chceme se profilovat zejména v oblasti průmyslu. A třetí noha je takzvaný facility management neboli činnost pro jiné - děláme revize a prohlídky elektroinstalací pro různé obchodní řetězce, například společnost Lidl. Je to činnost, která přináší větší množství menších zakázek a počítáme s tím, že bude v budoucnu stále důležitější.“ K těmto třem zavedeným oblastem se v poslední době přidala podle Stryka ještě investiční činnost - developerská výstavba a následný pronájem bytů, skladů a hal. „Tyhle poslední aktivity jsou čistě regionální, ale pokud jde o ty první dvě - jsme schopni realizovat zakázky po celé České republice, v Evropě i jinde ve světě.“ Gruzie v. Rusko V zahraničí podniká Strykova společnost dvěma způsoby - buď zpracovává konkrétní zakázky pro jednotlivé investory, nebo si v daných zemích i otevírá vlastní dceřiné společnosti či organizační složky. Zakázky tak realizovala mimo jiné v Tokiu, v Káhiře, v Ankaře, v Kábulu a v Mexiku, kde rekonstruovala české ambasády, stavěla i v Číně. Dceřinou společnost má Ross Holding na Slovensku a v Irsku, organizační složky ve Spojených arabských emirátech v Dubaji, v Rumunsku a v Rusku. V poslední době hodně rozvíjí činnost i na gruzínském trhu, i když napjaté vztahy mezi Gruzií a Ruskem obchodu zrovna nepomohly. „Politická situace má samozřejmě na vývoj zakázek zásadní vliv. Některé by měla financovat Česká exportní banka, ale všichni se potýkáme s nestabilitou regionu. Proto nelze na těchto zakázkách stoprocentně stavět další rozvoj,“ říká Stryk.

Do Irska už krize dorazila Firma zaměstnává především lidi ze širšího regionu Vysočiny, většina z nich pracuje v Ross Holding dlouhodobě. Na Slovensku zaměstnává její dceřiná společnost místní lidi, v Irsku v ní působí hlavně Češi a Slováci.

„Do loňského roku jsme v Irsku vnímali pozitivní náhled na cizince, související s tím, že je to hodně multikulturní země. Jen Poláků je tam až tři sta tisíc,“ říká Stryk. „Letos tam ale zažíváme ze strany místních i určitou nevraživost, což souvisí s tím, že v Irsku jsou dopady krize daleko těžší než u nás. Místní teď mají pocit, že jim cizinci berou práci. Popisuju to tak, že v Irsku nás krize už dostihla. Měli jsme tam padesát pracovníků a museli jsme teď jejich počet snížit na dvacet. Dělali jsme pro kabelové operátory, a když nyní přestali investovat, museli jsme dočasně snížit stavy. Naši lidé tam dělají vysoce odborné profese, takže se nebojíme toho, že by nás v mezičase někdo nahradil. Jako česká firma jsme na tomto trhu obstáli. Máme ale strach, že bude trvat dlouho, než v Irsku krize skončí.“ Vymýšlet si je zábava Vymýšlet projekty a strategii a určovat směr firmy je podle Strykových slov právě to, co ho na jeho činnosti nejvíc baví. „Jsou to chvíle, kdy jsem v práci velmi rád,“ říká. Inspirace často vychází z okamžitého momentu nabídky: „Jednoho dne se tady u mě v kanceláři objevil člověk, který řekl: ,Já chci pivovar.‘ A nedávno jsme ho otevřeli. Jiný den se objevila nabídka na odkoupení havlíčkobrodských kasáren. Dnes tam už dostavujeme bytové domy a plánujeme k nim postavit ještě hotel. Většina našich projektů vznikla podobným způsobem. Když se to podaří, je to paráda, když ne, snažíme se poučit z vývoje.“

***

ROMAN STRYK

Rodina: Ženatý, tři děti.

„Manželka pracuje ve firmě jako jeden z mých nejbližších spolupracovníků, stará se o její prezentaci a public relations všech našich projektů.

Nejstarší dcera studuje vysokou školu v Plzni, syn gymnázium a nejmladší dcera základní školu. Nedaleko od Havlíčkova Brodu máme na vesnici postavený dům, jsme regionální patrioti.“ Auto: „BMW 7 40, čerstvě natřené a vyčištěné.“ Oblíbená hudba: „Spíš všehochuť, kromě dechovky a nějakého šíleného diska můžu poslouchat téměř všechno. Nejvíc asi rocková hudba.“ Volný čas: „Sport, kultura.

Hraju tenis, fotbal a věnuji se rodině.“ Oblíbená dovolená: „Jezdíme karavanem po různých destinacích a snažíme se, aby děti chtěly jezdit s námi a něco jsme viděli. Ale hezká dovolená je i tady u nás v Čechách.“

Autor: