Středa 17. dubna 2024, svátek má Rudolf
130 let

Lidovky.cz

Zákeřnice ví, do čeho píchnout

Česko

Výzkumníci vysvětlili, jak krvesavý tropický hmyz hledá zranitelná místa, kam do těla hostitele bodnout.

Krvežízniví trapiči, jako jsou komáři, blechy nebo některé druhy ploštic, řeší dnes a denně kardinální problém: kam bodnout, aby se co nejrychleji dostali k vydatné porci krve.

Nemohou spoléhat na štěstěnu a doufat, že se namátkou strefí přímo do žilky nebo tepénky. Cévy se nacházejí jen pod pěti procenty povrchu těla a „rána vedle“ může přijít hmyz draho. Bodnutý hostitel udělá všechno, aby se obtížného hmyzu zbavil nebo ho zabil. Hmyz si proto vyvinul velmi účinné strategie a jde najisto. Bodá jen do místa, kde se pod kůží nachází nějaká céva. Podle čeho „krvavou bonanzu“ najde?

Tým francouzských a brazilských vědců vedený Marcelem Lorenzem z Centro de Pesquitas René Rachou v brazilském Belo Horizonte zkoumal orientační schopnosti zákeřnic druhu Rhodnius prolixus a došel k závěru, že tyto ploštice najdou cévu podle nepatrného rozdílu v teplotě kůže.

Volba tohoto druhu ploštice nebyla náhodná. Zákeřnice Rhodnius prolixus patří k hlavním přenašečům cizopasných prvoků Trypanosoma cruzi, kteří vyvolávají u lidí tzv. Chagasovu chorobu.

Zákeřnice má tykadla vybavena k detekci teplých předmětů a vyhledává s jejich pomocí své oběti. Když svým bodavým sacím ústrojím propíchne kůži, chviličku „šátrá“ po cévě. To je nejkritičtější okamžik celé operace, protože přitom dochází k poškození tkáně a následnému podráždění nervů, smrštění cév a zahájení obranné reakce.

Je proto v zájmu ploštice, aby manévr proběhl co nejrychleji. Zákeřnici se to daří. „Šátrání“ jí zabere zhruba dvacetinu veškerého času, který u hostitele stráví. Strefuje se přímo mistrně. Ve třech čtvrtinách případů nenabodne kůži dále než dva milimetry od cévy.

Marcelo Lorenzo a jeho kolegové zjistili, že zákeřnice Rhodnius prolixus pokračuje i na těle oběti v orientaci podle teploty. Místa, pod kterými protéká krev v cévě, jsou přeci jen o něco teplejší. Například na uchu králíka činí rozdíl zhruba 1 °C.

Zákeřnice tepločivnými buňkami na tykadlech neměří absolutní teplotu povrchu. Rozhodující je pro ni teplotní „skok“ v místě s ukrytou cévou. Díky tomu dokáže odhalit cévu i u živočichů s různou tělesnou teplotou.

Najde ji spolehlivě jak u člověka s teplotou kolem 37 °C, tak u ptáků, jejichž tělesná teplota běžně překračuje čtyřicítku. Nenechá se zmást ani odlišnou teplotou různých částí těla napadeného živočicha.

Důvěru ve své smysly neztrácí ani v případě, že se na vytypovaném místě do cévy nestrefí. Je si jista, že se nemohla příliš splést a nabodne kůži znovu v těsné blízkosti. Céva s životodárnou tekutinou nemůže být daleko.

Výzkum životních zvyklostí zákeřnic pomáhá lékařům při hledání účinnějších způsobů ochrany před tímto hmyzem a jeho smrtelně nebezpečnými „podnájemníky“.

Ve hře je hodně. Riziku nákazy Chagasovou chorobou je vystaven každý čtvrtý obyvatel Jižní a Střední Ameriky. Počet nemocných se odhaduje na 17 milionů. Z nich každoročně zemře asi 13 000. Bez následků nevyváznou ani ti, co první nápor choroby přežijí. Plné třetině nemocných prvok vážně poškodí srdce, jícen nebo střeva.

Autor:

Měsíc bez starostí s BEBELO® Milk 2: Vyhrajte zásobu mléka pro miminko
Měsíc bez starostí s BEBELO® Milk 2: Vyhrajte zásobu mléka pro miminko

Zajistěte svému miminku to nejlepší hned od začátku s BEBELO® Milk 2, které je pečlivě vyvinuté pro harmonický růst a vývoj vašeho dítěte. Mléko...