Letošní školní rok je zlomový. Žáci v prvních a šestých třídách se už nebudou učit všude stejně. Školy dostaly podstatně větší volnost, než měly dřív. Podrobné osnovy byly nahrazeny rámcovým vzdělávacím programem, v jehož mantinelech si pedagogické kolektivy jednotlivých škol vypracovaly učební programy vlastní, školní. Ty by měly letošní prvňáky a šesťáky doprovázet i v dalších ročnících.
Učitelé, kteří si léta stěžovali, že mají ruce svázané striktními osnovami, změnu vítají, ti, kterým práce podle přesného návodu vyhovovala, mají výhrady. O jedné věci ale nemůže být pochyb. Totiž o tom, že připravené programy nebudou neměnnými dokumenty.
Méně povinných hodin
Rámcové vzdělávací programy se docela jistě budou cizelovat a vylepšovat za pochodu a podle potřeb a přání jak učitelů, tak žáků a rodičů. Možná se budou časem mírně upravovat i centrálně daná pravidla.
První úprava se objevila už teď v létě. Ministerstvo školství na poslední chvíli změnilo takzvané minimální časové dotace neboli počty hodin, které je nutné věnovat jednotlivým povinným předmětům. Bude jich méně. To ovšem neznamená, že děti stráví v lavicích kratší dobu. Co ministerstvo ubralo například češtině nebo matematice, přesune se do disponibilních hodin – tedy do hodin, s nimiž budou moci školy naložit podle svého uvážení. Ministerstvo školství tak vyhovělo školám s alternativními programy, jejichž představitelé tvrdili, že mají pro vlastní iniciativu málo prostoru. Na druhou stranu možná trochu zamotalo hlavu ředitelům, kteří už měli program, případně i rozvrh více připravený.
Školy si mohou vymýšlet nové předměty
Romana Lisnerová z Výzkumného ústavu pedagogického se nicméně nedomnívá, že by to byl problém. Změny podle ní do hotových učebních plánů nezasáhnou.
Přesněji řečeno, lze je zavést už letos, ale není to nezbytné.
„Učitelé jsou si vědomi toho, že školní vzdělávací plán není nehybný dokument.
Bude se vyvíjet a na konci školního roku možná i trochu upravovat,“ vysvětluje Romana Lisnerová. „Někde možná zjistí, že na matematiku by jim skutečně stačilo v některém ročníku o hodinu méně a ušetřenou hodinu mohou věnovat například na nově vytvořený povinný předmět napomáhající rozvoji žáka.“
Co s uvolněnými hodinami
Disponibilní hodiny je ovšem možné využít i pro zařazení volitelného předmětu (což se připouští už od 1. ročníku) nebo k navýšení dotace některého z povinných předmětů. Třeba z důvodu uplatňování alternativních vyučovacích metod.
Kde se konkrétně změny projeví? Pro český jazyk a literaturu se na prvním stupni (1. až 5. třída) počítá s 35 namísto původních 38 hodin, na druhém stupni (6. až 9. ročník) s patnácti namísto šestnácti vyučovacími hodinami. Počty se přitom týkají součtu hodin, které těmto předmětům věnují všechny třídy daného stupně dohromady. Matematika (a její aplikace) budou mít na prvním stupni celkem 20 hodin namísto původních 22, na druhém 15 místo 16.
Vzdělávací oblast „člověk a společnost“, do níž patří dějepis a výchova k občanství, dostanou dohromady 11 místo 12 hodin. Fyzika, chemie, přírodopis a zeměpis, jež teď patří do kolonky „člověk a příroda“, budou na druhém stupni dohromady ochuzeny o jednu hodinu. Z 22 hodin týdně (ve všech ročnících) klesne jejich dotace na 21 hodin. Tělocvik spolu s výchovou ke zdraví budou mít na druhém stupni 10 namísto 11 hodin.
Větší motivace ke studiu cizích jazyků
Počet hodin, o jejichž náplni může škola rozhodovat sama, stoupne na prvním stupni základní školy z 9 na 14 hodin týdně, na druhém pak z 18 na 24 hodin. To není zanedbatelné.
Na druhém stupni má přitom škola povinnost nabídnout žákům další (už druhý) cizí jazyk v rozsahu 6 vyučovacích hodin (tedy například po dvou hodinách týdně od sedmé do deváté třídy). Žák, který si další cizí jazyk nezvolí, si musí vybrat ve stejném rozsahu z jiných volitelných předmětů.
***
Základní školy mají od září k dispozici více hodin, jejichž náplň si mohou určit samy. Změna ale přišla na poslední chvíli, takže jí asi všechny školy nevyužijí.
O autorovi| Radka Kvačková, redaktorka LN
