Otázka nového moderního koncertního sálu v Praze se čas od času vynořuje už od 60. let 20. století. Přes několik reálných pokusů ale sál dosud nestojí a současné prostory dnešnímu koncertnímu provozu nestačí.
PRAHA Metropole s možná nejvyšším počtem nákupních středisek na hlavu, ale bez důstojného koncertního sálu. Taková je Praha na prahu 21. století. Vede to nejen k provozním problémům, ale v důsledku to může znamenat, že se Praha stane hudební periferií.
Poslední koncertní síň, která se zde postavila, byla Smetanova v Obecním domě - to se psal rok 1914. Od té doby se však počet obyvatel zmnohonásobil a Praha se rozrostla. Přesto stále chodíme na koncerty do „Smetanky“ a Rudolfina.
Tyto dva sály v centru města sice disponují geniem loci i přirozenou akustikou, ale rovněž mají řadu nevýhod. Ve Dvořákově síni Rudolfina s místy pro tisícovku posluchačů může hudba při velkém orchestrálním obsazení dosáhnout až nepříjemné hlasitosti. Nehledě k tomu, že novorenesanční budova, sídlo České filharmonie, neskýtá komfort, na jaký je dnešní posluchač zvyklý. Počínaje místem na nohy a konče přeplněnými chodbami o přestávkách.
Smetanova síň Obecního domu zase zápasí s multifunkčním využitím prostor a s tím, že publikum v zadních řadách nevidí a hůř slyší. Ani jeden z obou sálů neumožňuje amplifikované koncerty. „Akustika světových sálů dnes pokročila a umožňují akustická i amplifikovaná vystoupení,“ říká ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor. „Moderní akustika je zázrak: je slyšet odevšad, orchestr zní kompaktně a zároveň můžete analyzovat jednotlivé nástroje.“
Poptávka po novém sále přichází ze strany pořadatelů koncertů, kteří by často naplnili větší sál a tím umenšili náklady. „Kam je dnes možné pozvat pěveckou nebo jazzovou hvězdu?“ ptá se Jan Hasenöhrl, ředitel soukromého Českého národního symfonického orchestru. Právě on na sklonku 90. let stál za projektem nového koncertního a nahrávacího sálu, který měla financovat japonská firma JVC. „Vinou poklesu prodeje CD v Japonsku i celosvětově firma od nápadu ustoupila,“ lituje Hasenöhrl.
Na místě pro blob už mohl stát koncertní sál Praha ale mohla mít sál už v roce 1996 - plánován byl ke stému výročí České filharmonie a zaštítil jej Václav Havel spolu s japonským císařem Akihitem. Projekt na Špejcharu byl hotový, ale tehdejší primátor Milan Kondr a ministr kultury Milan Uhde jej nakonec odmítli.
Nejčastějším argumentem proti je financování provozu takového sálu. Svou povahou by musel být multifunkční. Roman Bělor navrhuje využití při kongresech, Jan Hasenöhrl si umí představit sál na předávání nejrůznějších cen a hlavně natáčení - jeho orchestr realizuje řadu nahrávek filmové hudby.
Ve světě je řada příkladů, že to jde. Postavit koncertní sál je prestižní výzva pro světové architekty a v poslední dekádě vzniklo mnoho pozoruhodných staveb: Frank Gehry postavil Walt Disney Concert Hall v Los Angeles, Jean Nouvell je autorem kulturního centra v Lucernu a v Kodani, Ricardo Bofill stvořil pozoruhodný Arsenal v Metách. Nová střediska mají v Budapešti a Moskvě. Snad se ledy hnou, až Prahu předběhne Brno.
***
Ideální koncertní sál pro Prahu
* Základem je výborná přirozená akustika, která by dala vyniknout sólovému nástroji i mohutnému symfonickému tělesu.
* Zároveň by měl prostor umožňovat amplifikované koncerty, které není možné nazvučit v Rudolfinu ani v Obecním domě.
* Kapacita by se měla pohybovat kolem 1500 až 2000 sedadel - menších sálů má hlavní město řadu. Významné koncerty, například některé akce Pražského jara nebo hostování hvězd klasické hudby či jazzu, bývají vyprodány a lidé by sál naplnili.
* Posluchač by měl slyšet a vidět stejně dobře z každého místa v sále.
* Sál by měl fungovat i jako nahrávací studio: v Praze se natáčí mimo jiné spousta filmové hudby pro zahraniční produkce. Jediné studio s přirozenou akustikou je Rudolfinum, které je tak obsazeno ve dne i v noci.
*Zázemí pro velký orchestr nebo sbor je problém: v Obecním domě byly původně místo šaten jen háčky na kabát - muzikanti ve 20. letech jezdili na koncert ve fraku a svrchníku.
*V neposlední řadě je potenciální kulturní centrum šancí na přilákání významného světového architekta.
