Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle radního pro silniční dopravu Karla Bendla (ODS) je nutné obce ochránit před exhalacemi a stavebním ruchem. Kraji jde i o to, aby nebyla dotčena hromadná doprava, chce se proto stát mediátorem jednání mezi Správou železnic, Ředitelstvím silnic a dálnic a ministerstvem dopravy.
„Obce proti tunelu jako takovému nic nemají, vnímají přínosy pro společnost, nicméně chtějí více informací a chtějí řešit negativní dopady staveb na své okolí,“ uvedl radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN).
Kvůli ražbě tunelu bude nutné postavit asi dva a půl kilometru dlouhý obchvat Nučic, přeložku silnice II/101. Ta propojí exit 5 dálnice D5 a křižovatku ulic Karlštejnské a Mlýnské v Tachlovicích. Na tuto stavbu kraj zajistí projektovou dokumentaci, respektive stavební povolení a požádá o dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
Dále je potřeba postavit most v Berouně. Ten překlene Berounku v těsné blízkosti železničního mostu a napojí se na silnici II/116 v Hostímské ulici. Stavbaři dostaví také napojení na obchvat Králova Dvora, v berounské Koněpruské ulici vybudují nový kruhový objezd a komunikaci ve Švýcarské ulici mířící k novému mostu.
Dosavadní silnice II/116, vedená Hostímskou ulici, se změní na místní komunikaci. Povede přes most až ke kruhovému objezdu pod dálničním exitem 18, sjezdem na Beroun-centrum.
Kvůli tunelu vznikne také silnice spojující sjezd z Pražského okruhu u Jinočan a Hlásné Třebaně. Měla by být značena jako II/116. Půjde o spojku, která povede okolo Zbuzan, Chýnice, Kuchaře a Mořiny k Třebani. Silnice by mohla být hotová ještě před zahájením ražby tunelu.
Stavba téměř 25 kilometrů dlouhého železničního tunelu je jedním z nejrozsáhlejších připravovaných dopravních projektů v zemi. Půjde o nový dvoukolejný úsek třetího tranzitního koridoru, který odlehčí trati podél Berounky pro příměstské spoje. Zároveň zrychlí osobní i nákladní vlakovou dopravu ze směru Beroun, Plzeň, Cheb, Mnichov a Norimberk.
Zahájení stavby se předpokládá v roce 2028, hotová by měla být v roce 2035. Odhadované náklady jsou přibližně 46 miliard korun bez DPH.
