Neděle 26. května 2024, svátek má Filip
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Země otců v dáli mizí, exulant však neklesá…

Česko

LITERATURA FAKTU

Česká Alexandrovka je vesnice v Oděské oblasti na jižní Ukrajině. V roce 1899 ji založily a v první polovině dvacátého století převážně obývaly české evangelické rodiny. Usadily se tam po čtyřicetiletém bloudění mezi Ukrajinou a Sibiří v naději na náboženskou i národní svobodu, na vlastní půdu a lepší budoucnost. Méně vhodné místo na zeměkouli a méně vhodný čas v dějinách si snad vybrat nemohly. Po revoluci přišel hladomor dvacátých let, kolektivizace a rozkulačování, ve třicátých letech další hladomor a politický teror s masovým vražděním, poté válka s německou okupací a po návratu Sovětů poválečný hladomor.

Všechny události kniha dokumentuje nejen čísly a daty, ale především zprávami z první ruky - z osobních svědectví, vzpomínek, deníků či dopisů. Nejstarší je deník učitele Františka Dostála, který v komunitě působil v letech 1900-1903 a psal o ní někdy velice ostře: „Všichni musejí být pokrytci, aby oni mohli být upřímní, všichni světsky smýšlející, aby oni mohli být opravdoví křesťané, všichni pyšní, aby oni mohli být pokornými...“ Naopak zprávy vikáře Rudolfa Šedého, který tam podnikl misijní cesty v roce 1911 a 1923 (jeho rozsáhlé paměti vydalo loni nakladatelství EMAN), hovoří o náboženské a vlastenecké vroucnosti a snášenlivosti. Vikář Šedý odvezl počátkem dvacátých let 78 dětí z českých komunit do Československa na vyučení či opatrování. Ty, které se vrátily, později sovětský režim likvidoval jako „špiony“.

Zakladatelé Alexandrovky měli hlad po vzdělání a knihách v češtině a snažili se zajistit dětem dobrého českého učitele. V roce 1923 jim poslali z Prahy „učitele Martínka i čítanky. Obec mu dala bydlení, topení, mouku, a peníze, a protože učil i náboženství, byl zatčen a deportován na osm let na Sibiř.“ Podobně suše pamětníci podávají další a další svědectví o zmaření nejedné snahy, zničení každého rozkvětu a zahubení mnoha životů v obci, zejména za Stalinovy vlády.

Autor knihy Bohuslav Andrš se narodil v Alexandrovce v roce 1926. Jeho otec Vilém byl dvakrát vězněn, v roce 1938 opět zatčen a bez řádného soudu bezdůvodně zastřelen - jeho syn se to dozvěděl až v roce 2003. Bohuslav Andrš zůstal po bojích na Dukle v Československu. V závěru ještě referuje o svých poválečných osudech a návštěvách rodiště. To hlavní v knize se však odehrává v Alexandrovce jeho dětství a dospívání - před válkou a za války. Právě dětství udává základní tón jeho vlastních vzpomínek: nepostrádají bezprostřednost, humor ani syrovost, vyvarovaly se idealizace, ale i sebelítosti a trpkosti. Vznikl tak působivý a věrohodný obraz jedné české obce na Ukrajině, ve které jako by se soustředily všechny možné naděje i všechny možné hrůzy dvacátého století.

***

VYŠLO ČESKY

Česká Alexandrovka

Bohuslav

Andrš

Vydala

Národní

knihovna ČR

- Slovanská

knihovna,

Praha 2009.

264 strany.

Autor: