dubna ve svém domě v Beverly Hills, bylo mu 84 let. LOS ANGELES / PRAHA Zprávu o úmrtí Charltona Hestona zveřejnily agentury s odvoláním na mluvčího rodiny Hestonových. Herec skonal v sobotu v noci ve svém domě, podrobnosti o jeho smrti však známy nejsou. Před šesti lety Heston zveřejnil, že ho trápí symptomy odpovídající Alzheimerově chorobě.
Charlton Heston vytvořil během šedesátileté herecké kariéry přes sto filmových a televizních rolí. Jeho hvězda nejvíce zářila v padesátých a šedesátých letech. Ve zlaté éře Hollywoodu vytvořil mnoho výrazných postav především v historických velkofilmech, pro role velikánů minulosti ho předurčila vysoká atletická postava, ostře řezaná tvář a zvučný hlas. „Mám obličej, který patří do jiného století,“ říkával Heston. Platilo to i pro jeho nejznámější roli, titulní úlohu ve výpravné dobové fresce Ben Hur.
Za postavu židovského šlechtice v adaptaci románu Lewise Wallace získal v roce 1959 Oscara, byla to jeho jediná nominace na cenu Americké filmové akademie. Ben Hur režiséra Williama Wylera tehdy získal jedenáct Oscarů a dlouhá léta byl v tomto ohledu nejúspěšnějším filmem historie (dostihl ho až o takřka třicet let později Titanic a poté Pán prstenů: Návrat krále).
Charlton Heston se narodil 4. října 1824 v Evanstonu ve státě Illinois jako John Charles Carter, jméno, pod nímž se pak proslavil, vzniklo složením rodného jména matky (Charltonová) a příjmení otčíma (Heston). Herectví studoval na Northwestern University, kde si ve studentském divadle vyzkoušel například roli Peera Gynta. Ve stejnojmenném filmu svého spolužáka Davida Bradleyho pak v roce 1941 debutoval před kamerou.
Za války sloužil tři roky u letectva. Po návratu uvažoval spíše o kariéře divadelního a televizního herce, měl angažmá na Broadwayi v divadle Thomase Wolfa a pro televizi točil především adaptace Shakespearových her. Hollywood ale brzy projevil o urostlého herce zájem a od začátku padesátých let šel Heston z role do role.
Než natočil slavného Bena Hura, hrál v Desateru přikázání (1956), v Doteku zla Orsona Wellese (1958) nebo ve westernu Velká země Williama Wylera (1958). Pak přišly role ve filmech Válečník (1965), Ve službách papeže (1965) nebo v Planetě opic (1968). Roli astronauta Taylora v dodnes oblíbeném sci-fisnímku si pak Heston ještě zopakoval v pokračování Do nitra Planety opic (1970). V sedmdesátých letech se objevil jako kardinál Richelieu ve Třech mušketýrech Richarda Lestera (1973-74), v katastrofickém snímku Letiště 1975 (1974) nebo válečném dramatu Bitva o Midway (1976). Ani v osmdesátých letech si nemohl stěžovat na nedostatek práce, ale pomalu přestal dostávat zajímavé herecké příležitosti a přijímal role ve filmech podřadnější kvality. V té době nepohrdl ani seriály, pamatovat si ho můžeme z Dallasu a Colbyových. Heston také sám několik filmů režíroval. Poprvé stál za kamerou v roce 1973 při natáčení adaptace Shakespearovy hry Antonius a Kleopatra, poté natočil dobrodružný film Zlatý důl a přepis hry Roberta Bolta Člověk pro každé počasí, ve všech filmech také hrál. Žádná z jeho režijních prací však neměla velký ohlas.
Charlton Heston byl společensky angažovaný občan, v 80. letech působil jako poradce prezidenta Reagana. Bojoval například proti jadernému zbrojení, za záchranu korálových útesů nebo za právo volného držení střelné zbraně.
***
Charlton Heston Herec v letech 1998-2003 předsedal Národní asociaci držitelů střelných zbraní. Aktivně obhajoval právo Američanů na držení zbraně, což mu vyneslo nedobrovolné účinkování v dokumentu Michaela Moorea Bowling for Columbine (2002) namířeném proti držení zbraní. Moore se k Hestonovi vetřel pod falešnou záminkou, stárnoucí herec tehdy nedokázal čelit útočným otázkám a před dokumentaristou utekl.
