Jeden z posledních představitelů české umělecké Paříže se narodil 21. ledna 1942 v Praze. Jeho otcem byl překladatel Prokop Voskovec, jeho strýcem Jiří Voskovec. Studia dějin a teorie divadla na pražské Filozofické fakultě University Karlovy nedokončil, což mu nebránilo se vzdělat. Věnoval se divadlu a pantomimě, měl blízko k surrealistům kolem Vratislava Effenbergera, byl blízký přítel básníka Petra Krále.
Podepsal Chartu 77, v roce 1979 byl zbaven československého občanství a odešel do Francie. Jeho manželkou byla malířka Vlasta Voskovcová. Krátce pracoval v redakci Tigridova Svědectví, kam příležitostně psal. Stejně příležitostně psal poezii, eseje a překládal z francouzštiny. V roce 2006 vyšla v Edici současné české poezie jeho prvotina Hřbet knihy. Pokud to není legenda, kterou byl jeho život obklopen, obživu si obstarával až do své penze v roce 2003 jako motorizovaný kurýr.
V rozhovoru pro Český rozhlas před třemi lety řekl: „Já jsem nikdy neměl potřebu psát, ale protože jsem žil v rozhovorech, dělal ukrutné srandy a deliroval při nejrůznějších mejdanech, začalo o mne kolovat, že jsem básník, ačkoliv nepíšu.“
