PRAHA Praze se podařilo vyhnout téměř milionové pokutě za chyby při opravě Karlova mostu. Úřady nestačily o sankci rozhodnout včas a ministerstvo kultury delikt prohlásilo za promlčený.
Na vině prý byla především složitost celého případu. „Neustále se řešilo, jestli je někdo podjatý, musel se dělat znalecký posudek. Rok, který jsme na to spolu s ministerstvem měli, utekl jako voda,“ řekla Alena Svobodová, vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Plzeňského kraje. Ten loni v prosinci vyměřil hlavnímu městu za částečné znehodnocení památky pokutu 950 tisíc korun. Praha se však 7. ledna odvolala a ministerstvu na vyřízení celé věci zbylo jen čtrnáct dnů. „Na důkladné prostudování šedesátistránkového spisu to asi nestačilo,“ dodala Svobodová. Podle ministra kultury Jiřího Bessera (TOP 09) je případ jasnou ukázkou špatných pravidel správních řízení.
„Samozřejmě je těžko přijatelné, že se něco takového táhne bez výsledku rok až do promlčení řízení,“ řekl ČTK Besser. Magistrát neskrývá, že mu konečné rozhodnutí ministerstva kultury vyhovuje. „Jsme spokojeni,“ řekl náměstek primátora pro památkovou péči Antonín Weinert (ČSSD).
První pokuta: tři miliony korun Opačný pohled na výsledek zbytečného ročního snažení má památková inspekce a památkáři.
„Rozhodnutí ministerstva samozřejmě respektujeme. Naše připomínky ale stále trvají. V této věci ústav funguje v podstatě jen jako poradní orgán,“ vysvětlila Zdeňka
* Ministerstvo vrátilo případ do Plzně. Loni v prosinci kraj Praze udělil pokutu 950 tisíc korun. Tu už však město platit nemusí.
Kalová z Národního památkového ústavu. Plzeňský kraj se na pokyn ministerstva případu ujal v roce 2009. Na konci loňského března Praze vyměřil třímilionovou pokutu. Město se odvolalo a ministerstvo případ opět vrátilo do Plzně.
Ukázalo se, že kauza vyžaduje hluboké odborné zkoumání. Proto se kraj ještě loni v srpnu snažil případ vrátit zpět na ministerstvo. Bez úspěchu. Osudnou kapkou ve zdržení se stala nutnost objednat si nový znalecký posudek.
Podle ministerstva plzeňští úředníci v opakovaném řízení překročili dobu určenou k vydání rozhodnutí o více než dvojnásobek.
„Celé to přehazování z Prahy do Plzně a zpátky považuji za nefunkční. Jeden článek v řetězci udělá dvakrát chybu a jste prakticky bezbranní,“ poznamenal Besser. Největším problémem při rekonstrukci byla podle památkářů necitlivost, s jakou dělníci k opravě mostu zpočátku přistupovali.
V drtičce zničili více než dvě stovky původních kamenů, z nichž některé podle Zdeňka Chudárka z Národního památkového ústavu pocházely ještě z tzv. „pražského pískovce“. Ten se na stavbu mostu a na jeho pozdější úpravy používal mezi 14. a 19. stoletím.
Šéf odboru kultury a památkové péče pražského magistrátu Jan Kněžínek tehdy jakékoliv pochybení odmítal. „Jednalo se většinou o menší kusy, někdy i velikosti pěsti. Často šlo také o slepence a vždy o kameny ve velmi špatném stavu,“ obhajoval se Kněžínek. Podle Chudárka zbrklá výměna kamenů snížila památkovou hodnotu mostu.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
***
Pokuty za most
* Plzeňský kraj se začal v roce 2009 na pokyn ministerstva kultury zabývat chybami v opravách Karlova mostu. Nejprve Praze vyměřil pokutu 3,25 milionu korun. Město se odvolalo.
