Americký prezident Harry Truman v květnu 1948 uznal Izrael jen několik minut po vyhlášení nezávislosti. Tím symbolicky nastínil kurz, který v americké politice vydržel až do dneška.
Američané poslední dobou Izraelcům poskytovali hospodářskou pomoc v miliardové výši. Izraelská armáda své špičkové úrovně dosáhla i díky americké pomoci. (Příkladem je protiraketový systém Arrow, vojenskou spolupráci pak přímo nastínilo mimo jiné memorandum obou zemí z roku 1981.)
V současnosti vše přesto zdaleka růžové není. Prezident USA Barack Obama naléhal na Izrael, aby ukončil výstavbu osad na západním břehu Jordánu. To se však zatím neděje. Například britský list The Guardian proto před časem napsal, že vztahy obou zemí se dostaly na nejhorší úroveň za poslední dvě desetiletí.
Druhou oporou Izraele v mezinárodní politice je podle tamních diplomatů EU. Ta však zdaleka není jednolitá. Pokud je tedy řeč o konkrétních evropských státech, má Izrael nejužší vztahy s Německem. Jedním z důvodů je i to, že Berlín stále pociťuje historické trauma vyplývající z holokaustu. Dlouhodobě harmonické vztahy mezi Německem a židovským státem ostatně nedávno v rozhovoru pro LN potvrdil i diplomat Boaz Rodkin, který má na izraelském ministerstvu zahraničí na starosti evropskou agendu.
„Po rozšíření EU v roce 2004 již ale Němci nejsou sami. Jsou tu také Češi, Poláci nebo Maďaři. Myslím si, že nové členské země rozumí Izraeli lépe než ty staré,“ podotkl. I vztahy s Francií se od nástupu Nicolase Sarkozyho zlepšily. Francouzský prezident totiž opustil spíše proarabské směřování, které zastávali jeho předchůdci Jacques Chirac a François Mitterrand. Loni se Sarkozy stal po 12 letech první francouzskou hlavou státu, která Izrael navštívila.
Nepřítel Írán, spory s Ruskem K hlavním regionálním nepřátelům Izraele patří jistě Írán. Spory obou zemí umocňuje íránský jaderný program. Izrael v této souvislosti úplně nevyloučil, že na Írán v budoucnu zaútočí. Teherán před pár dny kontroval hrozbou, že je připraven zasáhnout „srdce Izraele“, bude-li napaden. Jeho výstrahu navíc podpořil opětovný test raket s doletem 2000 kilometrů, což pro zasažení Izraele stačí.
Vtéto souvislosti Izrael často popuzuje Rusko, které s Íránem těsně spolupracuje. Před dvěma lety dokonce s Íránem podepsalo dohodu o prodeji protivzdušného raketového systému S-300. Z toho je patrné, že i když Rusko ustoupilo od jednostranně proarabského kurzu někdejšího Sovětského svazu, jsou jeho vztahy s Izraelem stále ještě komplikované.
***
„Po rozšíření EU v roce 2004 už Němci nejsou sami. Jsou tu také Češi, Poláci nebo Maďaři.“
