Pondělí 15. dubna 2024, svátek má Anastázie
130 let

Lidovky.cz

Život „doktora Vesmíra“

Česko

Vroce 2003, u příležitosti stého výročí prvního vzletu bratří Wrightů, uspořádal americký časopis Aviation Week & Space Technology anketu, koho označit za „nejdůležitější, nejvlivnější a nejpozoruhodnější osobnost v dějinách létání“. Více než milion odborníků ze 180 zemí světa sestavilo žebříček, na jehož vrcholu se, víceméně dle očekávání, umístili bratří Wrightové. Druhou příčku ale překvapivě obsadil německo-americký raketový inženýr Wernher von Braun, čímž „překonal“ takové osobnosti, jako byl Jurij Gagarin, John Glenn či Neil Armstrong.

Wernher von Braun byl nesmírně charismatickým člověk, na něhož existují dva zcela protichůdné názory. Pro jedny hlavně otec nacistické raketové zbraně V-2, která za války rozsévala smrt mezi civilním obyvatelstvem. Pro druhé především geniální raketový odborník, který stál v čele vývoje a stavby obří rakety, jež dopravila první vyslance lidstva na Měsíc.

Autor knihy o von Braunovi, Bob Ward, pracoval od konce 50. let jako novinář v Huntsvillu ve státě Alabama, kam na konci 40. let americká armáda přesunula svůj raketový výzkum a kde posléze zakotvil i von Braunův tým. Po dvě desetiletí sledoval von Braunovu práci, psal o ní a nejednou se s ním setkal. Tehdy i v pozdějších letech posbíral mnoho materiálu, který mu umožnil napsat živý a velmi čtivý životopis, proložený množstvím osobních vzpomínek von Brauna a jeho přátel a spolupracovníků. Wernher von Braun se narodil v roce 1912 v aristokratickém prostředí šlechtického rodu ve Východním Prusku. Už od dětství projevoval velké nadání, které zprvu oscilovalo mezi uměním a vědou či technikou; ta nakonec převážila. Dovedl se bezmezně zapálit pro cíl, kterého chtěl dosáhnout, projevoval silné vůdčí sklony. Už von Braunovy začátky v oblasti raketové techniky ukázaly i jeho silné oportunistické sklony. Vždy bral rakety jako prostředek, který v budoucnu umožní člověku let na Měsíc či dál do vesmírného prostoru, přesto však na počátku 30. let neopovrhl štědrými finančními prostředky armády, která v nich ovšem viděla prostředek především bojový. Von Braunův oportunismus pak nepochybně stál i za jeho pozdějším členstvím v SS. „Německá“ historie Wernhera von Brauna skončila ke konci války dobrodružným únikem skupiny jeho inženýrů a techniků na jih do Bavorska a posléze útěkem k Američanům.

Zatímco v Německu za války bylo pro von Brauna nebezpečné o letech do vesmíru jen hovořit, v USA se mohl za svým životním snem vydat bez obav. Triumf slavil, když jeho raketový tým vypustil první americkou družici Explorer 1, a tím alespoň mírně pozvedl sebevědomí Američanů, otřesené starty sovětských sputniků.

Už pod křídly kosmické agentury NASA, záhy jako ředitel jejího největšího střediska v alabamském Huntsvillu, se stal vůdčí osobností vývoje lunárních raket Saturn. V červenci 1969 sledovalo historické přistání Apolla 11 na Měsíci odhadem více než půl miliardy lidí v přímém televizním přenosu. Wernher von Braun se stal národním hrdinou Ameriky. Zanedlouho však čekalo na Wernhera von Brauna i na celý americký vesmírný program údobí podstatně hubenější. Život „doktora Vesmíra“ se uzavřel 16. června 1977.

***

VYŠLO ČESKY

Doktor Vesmír. Život Wernhera von Brauna Bob Ward Přeložil Tomáš Jeník. Vydalo nakladatelství BB art, Praha 2008. 399 stran.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!