Češi hledající zaměstnání v zahraničí mají již řadu let největší zájem o práci v zemích Evropské unie, konkrétně ve státech, kde pro ně již neplatí žádná pracovní omezení - patří sem například Velká Británie, Irsko, Nizozemsko, Belgie a Francie.
„Dlouhodobě pozorujeme zájem také o Německo, Rakousko, Švýcarsko a Spojené státy, kde je sice nutné získat pracovní povolení, ale konkrétně Německo a Rakousko jsou pro našince zajímavé díky jejich blízkosti a možnosti atraktivního výdělku,“ říká Jaroslav Macnar, marketingový ředitel pracovního portálu Monster.cz.
Do Anglie bez papírování Češi mají obecně největší zájem o zaměstnání v oborech informačních technologií a službách, stejně tak vyhledávají práci ve zdravotnictví. V tomto případě je i velká poptávka ze strany zaměstnavatelů.
„Nejjednodušší volbou je pro Čechy práce ve Velké Británii, kde před cestou nemusejí nic zařizovat, neboť nepotřebují pracovní povolení,“ tvrdí Barbora Rácová ze serveru zaměřeného na práci v zahraničí NaZkušenou.cz. „Pokud ale člověk pracuje v Anglii déle než měsíc, musí se pouze přihlásit do registru pracovníků.“
Podobně je tomu s prací v Irsku, které je také velmi oblíbené. Zde je třeba se přihlásit do registru pracovníků až po třech měsících, což pro sezonní pracovníky neznamená téměř žádné papírování.
Obtížněji se zařizuje práce v blízkém Německu, kde si Češi musí pracovní povolení vyřídit poměrně komplikovaným způsobem už před odjezdem.
„Pro sezonní práce na maximálně šest měsíců lze získat zvláštní pracovní povolení, které se vyřizuje jednodušeji,“ vysvětluje Rácová. „Žádost však může podat pouze zaměstnavatel, který musí k žádosti přidat pracovní smlouvu. Povolení je pak posláno do Česka, kde si ho žadatel musí vyzvednout na úřadu práce.“
V další pro Čechy zajímavé destinaci, v Austrálii, není možné pracovat, aniž by u toho člověk nestudoval. „Proto se Austrálie nehodí pro ty, kteří hledají brigádu na léto. Naopak pokud někdo chce do Austrálie na studijně-pracovní pobyt odjet, potřebuje do začátku hodně peněz,“ upozorňuje Rácová.
Je třeba si totiž zaplatit letenku, školné v nějaké jazykové škole nebo jiný kurz, vyřídit si ubytování - a až pak si teprve můžete hledat práci. Kvůli školní docházce to navíc bude nejčastěji jenom na půl úvazku.
Ani do Spojených států amerických se nedá vyjet jen tak.
Work and Travel: čtyři měsíce pracovat, měsíc cestovat „Získat pracovní vízum je velmi obtížné. Pro sezonní práce je nejvýhodnější program Work and Travel, který v Česku zařizuje hned několik agentur. Program Work and Travel umožňuje studentům vysokých nebo vyšších odborných škol pracovat až čtyři měsíce a pak třicet dní cestovat. Jelikož je nutné před cestou zařídit speciální vízum J-1 a najít práci, uzávěrky přihlášek bývají několik týdnů před plánovaným odletem,“ říká Barbora Rácová.
Program Work and Travel neboli práce a cestování se zdá být pro studenty a sezonní pracovníky nejjednodušší formou, jak získat pracovní oprávnění nejenom ve Spojených státech, ale i v Kanadě, JAR, Norsku a na Novém Zélandu.
Například vyřízení tohoto programu do Kanady trvá tři až čtyři týdny. Dříve se dokonce skládaly testy obecných znalostí Kanady, dnes ale stačí jen doložit znalost angličtiny nebo francouzštiny. Akceptováno je i dobrozdání z jazykové školy. Omezením programu je, že žadatel musí být ve věku od 18 do 35 let a v době podání žádosti musí studovat na vysoké či vyšší odborné škole.
Účastníci programu Work and Travel si musí po příjezdu najít sami práci a při výběru musí akceptovat určitá omezení: jejich práce by neměla být spojena s hlídáním dětí, učením, prací ve zdravotnictví, v domácnosti či podomním prodejem. Stejně tak se nesmí stát členem posádky letadla nebo lodi. Program je navíc limitovaný počtem víz. Například Kanada jich uvolní pro tento program každoročně jen sto.
Podle GTS Travel, jedné z agentur, která víza zprostředkovává, bývá pro ČR každoročně vystaveno kolem devadesáti víz. Není se proto třeba obávat, že se do limitu nevejdete. Případně se také stává, že někdo z programu odstoupí, a je proto dobré nevzdávat se po prvním neúspěchu a zkoušet se do programu přihlašovat průběžně.
U některých zemí může úspěšné přijetí ohrozit také fakt, že je uchazeč v posledním ročníku školy. O vydání víza se rozhoduje individuálně a úředníci v takovém případě můžou uchazeče zamítnout z obavy, že by student v zemi - načerno - zůstal. Na tábor za moře Přesto existuje způsob, jak se do zahraničí za brigádou dostat i v závěrečném roce studia na vysoké, vyšší odborné či střední škole. Program Camp Counselor většinou nabízí hlídání dětí či práci oddílového vedoucího na dětských táborech. Pozice se samozřejmě odvíjí od toho, jakou má uchazeč znalost angličtiny. Cestu předchází vstupní pohovor.
Nejčastěji vám však nabídnou práci na pozici Staff - personál. Na dětských táborech a v hotýlcích Češi pracují v kuchyni, pomáhají s údržbou nebo se starají o koně. Volit lze podle zájmu, ovšem je třeba uspět ve výběrovém řízení. Kemp si vás totiž musí vybrat na mítinku, který pořádá agentura.
