100 let českého hokeje – Světoví šampioni z roku 1949 nedostali možnost obhájit titul
PRAHA Je čtvrtek 9. března 1950. Českoslovenští hokejisté se chystají k odletu na mistrovství světa do Londýna. Největší hvězda Vladimír Zábrodský (na snímku vpravo) a jeho spoluhráči tam jedou obhajovat zlaté medaile.
Hráči jsou už v letadle, když přichází zpráva, že pracovníci rozhlasu, kteří měli s výpravou letět, prý nedostali anglická víza. Vedení výpravy vyzývá Zábrodského, aby za hráče prohlásil, že se bez „rozhlasáků“ nepoletí. Hráči to odmítají, přesto se nikam neletí.
Rozladění hokejisté místo přípravy na šampionát tráví čas v Praze. O čtyři dny později už vědí, že se do Londýna nepodívají. „Oznámili nám, že je to rozhodnutí vyšších míst, a sice z politických důvodů. Měli jsme vztek, byli jsme plní síly a věřili jsme si,“ vzpomínal jeden z hráčů Zlatomír Červený.
Většina hokejistů, bez „Moraváků“ a Zábrodského, zamíří do oblíbené hospůdky U Herclíků, kousek od Národního divadla. Zapít žal ze ztraceného turnaje a oslavit narození potomka Jiřího Macelise.
„Byla na nás učiněna past. Ovšem nechali jsme se do ní chytit tím, že jsme se trošku napili a vyvolávali protistátní hesla. Řvali jsme smrt komunismu, nadávali jsme na ministra Kopeckého,“ líčil Augustin Bubník.
Po udání přijíždí dva příslušníci SNB, kteří situaci dokumentují. Ještě téhož večera pak StB zatýká Bubníka, Červeného a Roziňáka. „Odvezli mě do Domečku na Hradčany. Tam to bylo strašné. Bachaři chodili v papučích, abychom nevěděli, kde jsou. Najednou vám bachař kopal do dveří a řval: Dělej ty mistře světa, udělej sto kliků a padesát dřepů,“ vyprávěl Bubník.
Zatčen byl i nehrající Modrý Zbytek hokejistů vyspává těžkou noc ve svých domovech. Tam si je vyzvedávají pánové v baloňácích, prokazující se odznaky nechvalně proslulé Státní bezpečnosti. O deset dní později je zatčen i brankář Bohumil Modrý (vlevo). Gólman, který v poválečných letech neměl v Evropě konkurenci, přitom v restauraci s hokejisty nebyl.
Do Londýna neměl vůbec letět, krátce předtím ukončil reprezentační kariéru. Když se ho při zatýkání zeptala manželka, kdy se vrátí, odpověděl. „Buď večer, nebo za dvacet let.“
Hráči jsou při výsleších obviňováni, že chtěli zůstat v Anglii.
Nedlouho poté již následoval vykonstruovaný neveřejný proces.
Začal 6. října, rozsudek vynesl soudce Kruk již o den později. V něm hokejisté dostali celkově sedmasedmdesát let vězení.
K brankáři Modrému byl soud nejtvrdší – poslal ho do vězení na patnáct let. Trest mu poškodil zdraví, zemřel již v červenci roku 1963 v nedožitých sedmačtyřiceti letech. Nepochybně na něj dolehla také práce v jáchymovské „věži smrti“, kde musel bez jakékoli ochrany ručně třídit uranovou rudu.
Mnozí z odsouzených spatřovali viníka v osobě kapitána Vladimíra Zábrodského, který vyvázl z procesu bez trestu.
„To byl akorát Bubník. Proč to říkal, to ví jen pánbůh. Mám doma zápis od soudní zapisovatelky, která mi v roce 1968 poslala, co všechno zbitý Bubník pod nátlakem řekl,“ bránil se Zábrodský letos v lednu, když po dlouhých letech zavítal ze Švédska, kde trvale žije, do Prahy.
***
Hokejové události 1949–1968
1949 Československo triumfovalo na mistrovství světa ve Stockholmu, když porazilo i kanadské suverény 3:2.
1950 Před odletem na londýnský šampionát jsou hráči zatčeni a mnozí odsouzeni k dlouholetým trestům.
1951 Z ligového titulu se poprvé neraduje pražský tým, vyhrávají České Budějovice.
1952 Čechoslováci se po dvouleté pauze vrací na MS, v Oslu obsazují čtvrté místo.
1954 Při premiérové účasti na MS šokují Sověti ziskem zlata.
1956 Na olympiádě v Cortině D'Ampezzo končí Čechoslováci až pátí. Hráče po návratu čeká posměch a kritika.
1961 Přichází první radost od roku 1949. ČSSR na světovém šampionátu ve Švýcarsku získává titul mistra Evropy. Navíc poprvé na MS poráží sovětskou „sbornou“.
Poslední triumf Kanady na MS na příštích 33 let.
1968 Po 7 letech Československo poráží Sověty na vrcholném turnaji. Na OH v Grenoblu vítězí 5:4, končí však druhé.
