Neděle 14. dubna 2024, svátek má Vincenc
130 let

Lidovky.cz

Zlomila ho smrt syna i vyvlastnění

Česko

Už páté album R. A. Dvorský Vzpomínky připravil v Radioservisu a Producentském centru Františka Rychtaříka Gabriel Gössel, který se zabývá historií zvukového záznamu a pracuje na generálním katalogu nahrávek českých interpretů na gramodeskách a fonoválečcích z let 1900–1948.

* LN Čím je pro nás R. A. Dvorský zajímavý dnes?

Od počátku 20. let, kdy začal působil na československé scéně populární hudby jako pianista, skladatel, později též jako kapelník vlastního souboru Melody Boys, filmový herec, majitel hudebního nakladatelství a akcionář tehdy největší československé gramofonové firmy Ultraphon, bylo jméno RAD nejen synonymem pro kvalitní taneční hudbu, ale hlavně pro férové obchodní praktiky a gentlemanské, profesionální vystupování a jednání za všech okolností – což jsou atributy, s nimiž se v oblasti naší populární hudby nesetkáváme právě často.

* LN Jaké bylo jeho postavení v době jeho největších úspěchů?

Dvorského hudební vývoj, ovlivňovaný krátce po vzniku ČSR již odeznívající a poněkud sentimentální poetikou autorů a interpretů z okruhu kabaretního sdružení Červená sedma, výrazně a okamžitě korigovalo po jeho příchodu do Prahy kosmopolitní prostředí velkých hotelů a cizineckých klubů, v nichž hostovaly zahraniční hudební soubory s repertoárem moderních tanců. Dvorského rané skladby proto vznikaly především v tehdy módních rytmech shimmy či foxtrotu. Na Dvorského prvních gramofonových nahrávkách z roku 1922 zaznívá jeho brilantní hra na klavír ve foxtrotech Crooning či Ruth a o něco později proslulý anglický jazzový orchestr kapelníka Jacka Hyltona dokonce nahrál několik Dvorského skladeb na gramodesky značky HMV.

* LN Pak ale přišli jeho Melody Makers a Melody Boys...

Ano, od roku 1926 vystupoval v triu či se souborem Melody Makers v pravidelných pořadech taneční hudby vysílané československým Radiojournalem, účinkoval v předních pražských hotelech, po dvě sezony vystupoval v dánském královském klubu Adlon v Kodani a na přelomu dvacátých a třicátých let nahrával gramodesky pro německou gramofonovou firmu Kalliope a nově založenou čs. gramofonovou firmu Esta. Široká veřejnost se pak s dalším Dvorského souborem Melody Boys seznámila hlavně z jeho nahrávek na gramodeskách značky Ultraphon – jedním z nejúspěšnějších snímků v podání Dvorského orchestru se koncem roku 1931 stalo legendární tango Cikánka autora Karla Vacka.

* LN Jaké bylo jeho postavení na poli tehdejší taneční hudby?

Po celá třicátá léta si RAD udržoval bezkonkurenčně vedoucí pozici v ČSR, jeho orchestr účinkoval ve třech desítkách českých filmů a na gramodesky natočil mnoho stovek populárních melodií. Řadu nahrávek souboru Melody Boys s vokály v němčině, určené pro německy mluvící obyvatelstvo ČSR, přebíraly německé a rakouské gramofonové firmy, další desítky snímků nahrál RAD speciálně pro německý, polský, maďarský či švédský trh.

* LN Jak by se asi byl mohl realizovat, kdyby nepřišel neslavný únor 1948?

Dvorského profesní kariéru přerušily nejprve zdravotní problémy – v roce 1944 u něho propukla tuberkulóza a musel se vzdát vedení svého orchestru. O něco později se přidaly další problémy – zemřel mu jediný syn, manželka požádala o rozvod, po příchodu komunistů k moci jej nalomilo vyvlastnění jeho hudebního vydavatelství, následoval zákaz práce v oboru, zatčení, věznění... Za normálního běhu poměrů by Dvorského nepochybně čekala úspěšná poválečná kariéra, i když spíše coby hudebního producenta než výkonného hudebníka. Navíc v souvislosti s dobovými změnami v oblasti taneční hudby v ČSR – opožděný, ale o to razantnější nástup swingu, vliv big bandů typu G. Millera, koketování s be-bopem – pozici předního československého tanečního orchestru mezitím zaujal soubor Karla Vlacha a dopředu se tlačily další kvalitní orchestry: Gustav Brom, Ladislav Habart. Ale otázka „co by, kdyby“ je vždy ošidná...

Autor: