Prvním člověkem s kompletně přečtenou DNA se stal „genetický magnát“ Venter
Poprvé genetici zmapovali kompletní dědičnou informaci patřící jedné lidské bytosti. Úspěch je výsledkem práce soukromé společnosti a „přečteným“ člověkem je její šéf a zakladatel.
Chtěli byste, aby celý svět věděl, že vám genetické sudičky nadělily vysoké riziko, že se u vás vyvine Alzheimerova nemoc? Vadilo by vám zveřejnění informace, že vaše děti budou mít sklony ke kardiovaskulárním chorobám? A co říkáte tomu, že by se každý dozvěděl, jakou konzistenci má váš ušní maz?
Všechny tyto otázky si průkopník genetiky Craig Venter musel položit, než souhlasil s přečtením své genetické informace a s jejím následným zveřejněním. Výsledek mapování provedeného experty jeho vlastní společnosti J. Craig Venter Institute včera publikoval odborný časopis PLoS Biology.
Nejsme stejní
Předchozí projekty usilující o popsání lidské DNA se lišily hlavně v tom, že pracovaly s genetickým materiálem více dárců. Nerozlišovalo se ani mezi dvěma kopiemi každého chromozomu.
Proto nově publikované údaje vypovídají nejen o samotném Craigovi, ale přináší i mnohé překvapivé poznatky. Vyvrací například zažité tvrzení, že lidé jsou z genetického hlediska z 99,9 procent totožní. Tým vedený Samuelem Levym našel čtyři miliony odchylek mezi referenčním genomem z prvního mapování a Venterovou DNA. Překvapivě výrazně se od sebe liší i obě sady chromozomů, ve Venterově případě o půl procenta. To je sedmkrát větší rozdíl, než se čekalo, uvedl Levy.
Sám Venter očekává, že během pěti let budou k dispozici rychlejší a přesnější techniky, které umožní přečíst celý genom desítek tisíc lidí. Nastane „éra individuální genomiky“, předpovídá muž, jehož práce k pokroku výrazně přispěla. Každý si bude moci přečíst, k jakým chorobám má sklon. Pokud se k takovým údajům dostanou další osoby, bude to mít větší vliv než zjištění, že ve Venterově DNA se nachází varianta genu ABCC11 svědčící o vlhkém ušním mazu svého nositele.
OBRÁZEK
Všechno, co jste kdy chtěli vědět o ušním mazu vědecké celebrity
Kontroverzní genetik Craig Venter (dole) jako první člověk na světě zná svou kompletní genetickou výbavu.
Z výsledků lze například vyčíst, že žlázy ve Venterově uchu produkují řídký maz. Z DNA se však nedá číst se stoprocentní spolehlivostí. Například to, že má modré oči, je podle výsledků pouze pravděpodobné.
Spoluobjevitel DNA a nositel Nobelovy ceny James Watson také souhlasil s přečtením svého genetického kódu. Jeho DNA mapuje společnost 454 Life Sciences. Watson si však vymínil, že ve veřejné databázi nebudou citlivé údaje, například část genu ApoE vypovídající o riziku vypuknutí Alzheimerovy choroby.
Členové týmu Steve Scherer (vlevo) a Lars Feuk předvádějí mapu genetického kódu Craiga Ventera
