Úterý 5. března 2024, svátek má Kazimír
130 let

Lidovky.cz

Žralok se maskuje světlem

Česko

Rozsvítit baterku, když se chceme za tmy nepozorovaně přiblížit ke kořisti, na první pohled nevypadá jako nejlepší strategie. Žralokovi černému, známému též pod jménem světloun trnitý (Etmopterus spinax), se ale vyplácí. Sotva půlmetrová paryba je nejmenším žralokem žijícím v severním Atlantiku. Břišní stranu těla má posetou speciálními buňkami, které umí modrozeleně světélkovat.

Vědci dlouho přemýšleli, v čem může být světlo pro predátora při lovu výhodou. Nyní už znají odpověď. Zveřejnili ji v časopise Journal of Experimental Marine Biology and Ecology.

Dokonalá kamufláž Stačí se vžít do role obětí - krevet, kalamárů a další drobné havěti na dně moře. Při pohledu k hladině bychom si temné siluety lovce všimli na první pohled. Díky světélkujícímu břichu ale tělo žraloka dokonale splývá se slunečními paprsky probleskujícími mezi vlnami.

Biolog Julien Claes z Katolické univerzity v belgickém Louvainu s kolegy studoval žraloky černé žijící ve fjordu u pobřeží Norska. Už vloni objevil hormony, které světélkování u žraloka řídí. Oproti jiným živočichům, kteří dokážou měnit intenzitu a vlnovou délku (tedy barvu) světla, je ale tento mechanismus celkem primitivní. Zvládne jen funkci zapnout/vypnout.

Přesto si s ní tento lovec vystačí. Přes den, kdy na vodu dopadá nejvíc světla, pluje ve větší hloubce, a večer se přibližuje k hladině. K očím budoucích obětí na mořském dně tak z jeho břicha vždy dopadá stejně intenzivní světlo jako z hladiny nad jeho hřbetem.

Světélkující buňky jsou na břiše žraloka rozesety specifickým způsobem. Claes se proto domnívá, že se původně mohly vyvinout proto, aby se příslušníci tohoto druhu poznali i v temných vodách. Často se totiž vydávají až do hloubky 2500 metrů - tak hluboko se žádný jiný druh žraloka neodvažuje. Maskování před zrakem kořisti tedy může být až vedlejším efektem.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!