Také jsem se kdysi přes Dylana prokousal k Seegerovi.

A folk byl hudbou mého mládí. Zpěvná melodie, smysluplný text a často i ne-agresivní smysl pro humor. Dodnes oceňuji Kryla, Nohavicu (také případ, kdypro dávný zájem StB si kdekdo může lacině "kopnout"), Plíhala, Jahelku, Lin-harta z Pacifiku. Naopak třeba Mertovi či Třešňákovi jsem nikdy na chuť nepři-šel. Jakoby svou vyumělkovaností popírali kořeny, z kterých folk vzešel. Z doků,rančů, nádraží. Právě na to Seeger nikdy nezapomněl. Stejně jako zůstal věrnýsvé ženě. Možná byl trochu naivní, ale to jsou dnes někteří pravičáci také. Umělbýt statečný a slušný zároveň (správně napsala JanaBa - statečnost sama ne-stačí). A měl pozitivní přístup k životu. A tak, když mě vše štve a konspirativcivalí různé klíny do hlavy, řeknu si: jednou "we shall overcome". Díky, že jste mito připomněl, pane Houdo.

Dvojí komunisté a spojitá škála mezi nimi

Tuhle jsem slyšel pěknou charakteristiku - komunismus není ideologie, ale způsob života. Čímž míněna schopnost žít ve lži a s touto lží se, obvykle z důvodů zištných, identifikovat.Mnohokrát již napsáno, že většina našich komunistů za "socialismu" neměla ani ponětí tom, co napsal nějaký Marx, nikdo to od nich nežádal, o marxismus resp. žádnou ideologii dávno nešlo, naopak, šlo o to být dostatečně kluzký. Jenomže kdysi u mnohých šlo a byli za své přesvědčení ochotni se uskrovnit popř. třeba za války, položit život podobně jako jiní, demokrati, věřící, nacionalisté opačného směru. Kolektivismy různé- viz zde zmínka nicka Karltreu o kibucech. U zapálených komunistů pozoruhodné zpárdovatění poté co se jejich se partaj chopila moci. U jiných radikalismus doživotní. Budiž jim přáno.

a je to tady..

presvedceny komunista, ale slusny clovek. Co to je?!?Osobni statecnost je znamenim slusnosti? To je pak slusny ale i Breivik. Nebo takova Marta Semelova, ta je potom take slusna.

Co je tady? Vaše předsudky?

Ve Vašem rozhořčeném výšplechtu si hodně pletete pojmy a dojmy, slušně řečeno.Statečnost je – již podle staré antické definice – schopnost překonat strach, takový ten člověčí strach z přesily nepřátel, z velikosti ohrožení. Lze o ní mluvit tam, kde dotyčný skutečně něco osobního riskuje (a to ne pouze ze sobeckých důvodů) a zároveň (!) tím nikomu neškodí.To skutečně lze vztáhnout na osobnosti, jako byl Pete Seeger. Ale rozhodně ne pro chladnokrevného samozvaného popravčího (co si dnes, jen tak mimochodem, stěžuje, že ho ve vazbě "mučí" tím, že nemá možnost hrát nejnovější Playstation...) nebo fanatickou blbku s parlamentní imunitou! P. S. O Seegerově písni "Rainbow Race" se Breivik ve svém manifestu vyjádřil, že je mu odporná...

Antikomunisti horší komunistů..

Problémem politických stran a hnutí jakékoliv ideologie jsou bolševici. Většína z nich vůbec politice nerozumí a z podstaty je nezajímá. Bolševici dokáží v krátké době zničit jakoukoliv ideologii. Oni hlasují pro toho kdo má větší šanci vyhrát a následně je odmění. Jsou ve všech politických stranách. Jedinou známou obranou je přímá demokracie, proti které bujují ze všech sil bez ohledu nalevo/napravo. Jedině takto je totiž přebita jejich většina v politické straně.

Myslím, že stále funguje i nějaký komunistický kibuc

Dají vám vodu, pro chleba vás odkážou na kibuc sousední, kde je prodejna, dnes už i za peníze. Kde prodejna není, v Negevu, i nekomunisté dají základní ze společných zásob. Lze tedy do toho slova si dosadit cokoliv, resp. vlastní zkušenosti. Ty naše jsou známé, doložitelné. Také zejména tím, co přetrvalo, tedy divoká privatizace útočící na soukromé vlastnictví slabších a mezi vexláky nezapojených. Pokrokem k autoritářskému režimu ve stylu "bylo lépe a také lépe bude, jen co to vyhrajeme". I filmové zpracování o "šmejdech" ukáže dost o revolučním přístupu k lidem. Nakonec "společné" manželky již nějak máme.