náhledy
Čína si připomíná výročí smrti Mao Ce-tunga.
Autor: AP, ČTK
Čína si připomíná výročí smrti Mao Ce-tunga.
Autor: AP, ČTK
Čína si připomíná výročí smrti Mao Ce-tunga.
Autor: AP, ČTK
Čína si připomíná výročí smrti Mao Ce-tunga.
Autor: AP, ČTK
Čína si připomíná výročí smrti Mao Ce-tunga.
Autor: AP, ČTK
Čína si připomíná výročí smrti Mao Ce-tunga.
Autor: AP, ČTK
Čína si připomíná výročí smrti Mao Ce-tunga.
Autor: Reuters
Čína si připomíná výročí smrti Mao Ce-tunga.
Autor: Reuters
Čína si připomíná výročí smrti Mao Ce-tunga.
Autor: Reuters
Čína si připomíná výročí smrti Mao Ce-tunga.
Autor: Reuters
Čína si připomíná výročí smrti Mao Ce-tunga.
Autor: Reuters
Čína si připomíná výročí smrti Mao Ce-tunga.
Autor: Reuters
Čína si připomíná výročí smrti Mao Ce-tunga.
Autor: Reuters
Idealisticky zahleděný do dálky, oblečený jako vždy v zelené uniformě. Tak shlíží z každé čínské bankovky. Z portrétů, které si věší taxikáři na zpětné zrcátko, aby nad nimi držel ochrannou ruku na cestách. I z podobizen v ulicích a na budovách po celé zemi – včetně té nejznámější na bráně Nebeského klidu, odkud vyhlásil v říjnu 1949 vládu komunistické strany.
Autor: Reuters
Paramilitární policisté dohlíží na pořádek u náměstí Tiananmen.
Autor: Reuters
Devátého září 1976 deset minut po půlnoci přišla říše středu o svého Velkého kormidelníka, který ji navigoval bouřlivými vodami poválečného světového uspořádání dlouhých 27 let. Na sklonku života trpěl čínský vůdce častými bronchitidami a zápaly plic i sklerózou. Také srdce ho po třech infarktech zrazovalo.
Autor: Reuters
Příslušník bezpečnostních složek na stráži nedaleko Mao Ce-Tungova mauzolea při příležitosti 40. výročí smrti komunistického vůdce.
Autor: Reuters
Rádio ohlásilo lidu jeho smrt po šestnácti hodinách. O devět dní později se s ním na náměstí Nebeského klidu přišlo rozloučit několik milionů Číňanů. Jeho tělo leželo zabalené do rudé vlajky se srpem a kladivem na témže místě, kde dnes v pološeru prochází kolem nabalzamovaných ostatků za dohledu vojáků turisté.
Autor: Reuters
Mao Ce-tung spočívá ve skleněné rakvi v mauzoleu, přestože si přál, aby bylo jeho tělo zpopelněno a popel následně rozprášen. Věčně bdí v srdci metropole jako symbol jednoty a velkoleposti země, již optikou komunistické strany pozvedl po století chaosu do éry míru a prosperity.
Autor: Reuters
Zlí jazykové by však na to konto zřejmě dodali, že Čína za to zaplatila krvavou cenu. Mao Ce-tungova velká proletářská kulturní revoluce, jež byla podle něj největším úspěchem hned po vítězství komunistů nad Japonci a Čankajškovými nacionalisty, se stala jednou z nejkrutějších čistek minulého století.
Autor: Reuters
Dekádu trvající tažení proti „ideologickým zrádcům“ se stalo honem na čarodějnice, do něhož se zapojily miliony lidí.
Autor: Reuters
Kolektivní šílenství rozpoutala Maova deklarace, jež byla předložena členům politbyra před 50 lety v květnu 1966. Vůdce v ní varoval před nepřáteli uvnitř strany. Viděl, jak je rozežírána korupcí a prospěchářstvím. A obával se, že by se hněv lidí mohl brzy obrátit proti partaji samotné.
Autor: Reuters
Čistkám nakonec padlo za oběť podle některých odhadů až téměř osm milionů lidí. Od nejvýše postavených členů strany přes učitele, spisovatele a další inteligenci. Mnozí zemřeli při krutém mučení.
Autor: Reuters
Dalším byla před veřejnou popravou přeťata průdušnice a nahrazena ocelovou trubičkou. To proto, aby mohli dýchat, ale nemohli vykřikovat protistátní hesla. A obával se, že by se hněv lidí mohl brzy obrátit proti partaji samotné.
Autor: Reuters