náhledy
Papež nesmí na dywanu chybět.
Autor: Reuters
Okrasný porost je v horkých dnech potřeba notně kropit vodou.
Autor: Reuters
Tradice průvodů na veřejnosti byla potlačena po roce 1948 v celém tehdejším Československu v období tzv. reálného socialismu, kdy bylo zakázáno vycházet mimo kostel.
Autor: Reuters
Bohoslužba je během průvodu samozřejmostí.
Autor: Reuters
K úctě k tradicím jsou mladí Poláci vedeni již od mala.
Autor: Reuters
Při procesí v průvodu chodívají „za družičky" bíle oblečené dívky s košíčky bílých květů, které sypají na cestu (tzv. troušení)
Autor: Reuters
Katolická víra je hluboce spjata i s polskou národní identitou.
Autor: Reuters
Osvěžení si v horkém dni dopřejí i služebnice Pána.
Autor: Reuters
Kromě duchovního rozměru, mají slavnosti i svůj nacionální význam.
Autor: Reuters
Datum slavnosti se řídí datem Velikonoc příslušného roku.
Autor: Reuters
Slavení svátku může být provázeno nápadnou zvyklostí, kdy z kostela vychází liturgický průvod, v němž je nesena Svátost oltářní, a na čtyřech předem určených místech (náměstí, sochy svatých, morové sloupy apod.) se konají krátké pobožnosti.
Autor: Reuters
Slavnost Těla a Krve Páně, lidově Boží Tělo je svátek římskokatolické církve, kterým se zdůrazňuje reálná přítomnost Ježíše Krista jako Boha i jako člověka v eucharistii.
Autor: Reuters
V Spycimierzi už dvě stě let u příležitosti tohoto svátku farníci připravují kilometr dlouhý ornamentální "dywan".
Autor: Reuters
Slavnost Těla a Krve Páně, neboli Boží Tělo, má v Polsku také velmi barevnou podobu.
Autor: Reuters
Květinové koberce vybarvily před osmi lety i pražské Staroměstské náměstí.
Autor: Reuters
Podobnou podívanou uvidíte běžně jen v Bruselu.
Autor: Reuters
Orlice na červeném pozadí nemůže jako národní polský symbol chybět.
Autor: Reuters
Květinové koberce se ve Spycimierzi staly tradicí.
Autor: Reuters