Pěkný článek na důležité leč

Pěkný článek na důležité leč opomíjené téma. Souhlasím s Vámi. Tady bychom měli bojovat za naši budoucnost a budoucnost našich dětí.

začínám už být na podobné články silně alergický

Myslel jsem, že to bude o kandidátech na rektora... mělo mě varovat Münichovou jméno... jsou to zase idiotské rankingové tanečky Je náramně snadné plácnout nějaká kritéria pro ranking a pak kritizovat, že univerzita X kritérium Y neplní. to je případ Münichem zmiňované "nízké míry spolupráce se soukromým sektorem". ten, kdo kdysi tuhle položku vymyslel, by si zasloužil propadnout hrdlem. účel univerzit je vzdělávat, ne dělat kšefty se soukromými firmami, nehledě na to, že - pokud pohlédneme na fakulty jako celek - jen minimum z nich, některé fakulty přírodních a technických věd - jsou takové spolupráce vůbec schopné. Katedra filozofie, anglistiky, práva nebo muzikologie bude asi se soukromými firmami kšeftovat dost nesnadno, o fakultách typu lékařská nebo pedagogická nemluvě. Každá univerzita má jinou strukturu, technické školy (ČVUT) lze těžko srovnávat s tradičními školami (UK), plně rozvinuté (všechny obory jako UK) s částečně rozvinutými (Jihočeská univerzita) atd. Stálo by zato - namísto nekritického velebení rankingů - položit si otázku, PROČ by měly univerzity "získávat peníze ze soukromého sektoru" a nikoli jen od státu. To však bere pan Münich jako samozřejmé východisko. Jiná otázka je, jestli je hlavní účel univerzit učit studenty a vedle toho dělat výzkum - anebo dělat výzkum (a mastit maximum publikací) a vedle toho, i tak trochu učit ty otravné studenty, aby káplo něco od státu.Možná by se mohl pan Münich podívat do zakládacích dokumentů, za jakým účelem Karel IV. tu univerzitu zakládal. ... Pokud chce pan Münich potlačit vědecký individualismus, může vesele pohřbít i vědu jako takovou.  Manažeristický program pana Zímy je obludný, ale jak se zdá, pan Münich konečně našel spřízněnou rankingovou duši.A mimochodem: proč by, proboha, měla UK provozovat mateřskou školku a suplovat tak úlohu magistrátu? Až univerzita zjistí, že jsou u bydlišť jejích zaměstnanců málo často vyvážené popelnice, koupí si univerzitní kukavůz a založí univerzitní popelářskou službu? (Anebo jen nechceme, aby dětičky našich pracovníků "nemusely chodit do školky s dětmi kdejaké nevzdělané holoty"?). 

Házení hrachu na stěnu...

Považuji za obludné, když někdo někoho kritizuje a přitom komolí jeho jméno. Nicméně jakkoliv s Vámi souhlasím v tom, že vysoká škola by měla především učit a být hodnocena za to, jak učí. U jmenovaných kandidátů vidím jakýsi náznak tohoto přístupu pouze u prof. Zimy. Nařčení z "manažerismu" je v prostředí starobylé (a zahnívající) univerzity populistické, protože o peníze jde vždycky až na tom prvním místě. A způsob, jakým se zachází s veřejnými penězi na UK a jejích některých fakultách potřebuje zásadní změnu. V našich podmínkách je nesmysl prosazovat ve větší míře anglosaský model financování univerzit převážně soukromým sektorem - to samo o sobě nepřinese ani vyšší kvalitu výuky, ani lepší vědecké poznatky. Na druhou stranu nelze jen stále chodit na ministerstvo s nataženou rukou a následně získané prostředky dělit podle toho, kdo si víc v senátu vyřve, bez ohledu na účelnost a efektivitu. Negativním příkladem budiž rekonstrukce Šporkova paláce, která spolkla desítky milionů a výsledkem je objekt, jehož 60 % objemu tvoří chodby a schodiště... A takových aktivit, které se upekly v senátu stylem "tomu dáme, tomu víc, tomu málo, tomu nic..." je za posledních 20 let na UK podstatně více.

S timto desaterem mate 100%

S timto desaterem mate 100% pravdu, ale obavam se, ze jakykoli kandidat na rektora jakekoli university v CR (nikoli jen UK) by byl s takovymi tezemi akademickym senatem nevolitelny. Dokud bude rektory vybirat odborarsko-svazacky senat, tak nikdo s zadnou razantni reformou prijit nemuze.

Souhlasím. Nicméně rektor musí být i schopný "politik"

Souhlasím. Uvidíme.  Rektor v současném zákonném rozvržení pravomocí a odpovědnosti v řámci vysokoškolské samosprávy musí být především velmi schopný "politik" ve vyjednávání se svým senátem a s vlivnými děkany fakult. Pokud se kandidát na rektora v kampani prokáže  jako schopný "politik" bez toho, že by se uchýlil k ryzímu populismu, anebo propagoval nulový program (takže by zvítězil tím, že nikomu nevadí), má pak šanci posunout UK dopředu i v době svého rektorování. Už nyní, z programů kandidátů, vidíme, kde je kdo.   Nicméně výzva článku, že tyto programy by měly být široce diskutovány, analyzovány, posuzovány jejich pravděpodobné důsledky, je opodstatněná mj. právě v boji proti dominanci utilitárních zájmů těch, kteří se důvodně obávají, že v konkurenčnějším prostředí (pracovním, studijním) by si pohoršili.