Dobrý zajímavý článek, možná ovlivněný

francouzskými pohledy :-) Náš problém je v tom, že známe osobně jen některé země a některé lidi, některé sociální skupiny, a většinou nikoliv z pohledu silně věřícího člověka. Pracoval jsem v Sýrii, Turecku, Malajsii v továrnách, další členové rodiny v Izraeli a Saudské arábii ve vědeckém výzkumu - rozdíly obrovské... ale jedno nacházíme stejné = totiž že nenáboženský člověk nemá šanci chápat podstatu, ani u nejmladší generace. Mladé dívky sice bojují o své legíny, ale dodržují Ramadán, ne kvůli okolí, ale kvůli svému svědomí. Nevěřící Evropané jsou úplně mimo. A pokud se Evropa nevyrovná s nedostatkem víry a morálky, a nebude v tomto směru silnější než islámské země, prohraje doma. Protože je to především válka kultur, mezi náboženstvími, respektive pro Araby a Islám obecně válka mezi Bohem a nevěřícími psy. Každá intervence od nevěřících psů do vnitřních záležitostí islámských zemí se obrátí proti nám.

Orient nemá čas, semitské jazyky nečasují

Evropan evropskýma očima by tam mohl vidět pouštní demony či přímo šejtána na každém kroku. Občas skutečně se co čertovského přihodí, ale převažuje pohoda. Zatímco evropan se štve, aby udržel pozici, partnerství; orientálec má zázemí jisté, když pracuje, živí sice mnohé, ale když nepracuje, oni živí jeho. Doma je uklizeno, vařeno a děti nechybí, tak i veselo. To je jedinný čas, jediná budoucnost. Obchodník nespěchá zavřít krám a někam utíkat, samo obchodování jej baví a si je užívá. Pije k tomu čaj, ten mu je ale přinesen, přinesen juniorem, co se také cítí dobře, když jen čajem vydělá minci. Ovšemže to není moc produktivní, ale před úspěchem varoval již Prorok. Televizním diváctvím se mnohé posune, ale ne na západ, naopak, k iluzionismu indickému. Tak i revolta je jen exploze, asi náhrada za tradiční nájezd na karavanu nebo konkureční kmen. Ale hned oslava a odpočinek. Pokud vím, nesmontují ani jedno pořádné auto, geniálně umí improvizovat na opravách, tedy tam, kde stačí jedna rodina, jedinec. Ale vytvořit tým na bazi islámu nejde, jen nájezd, třeba až po Cordobu.