Předmuzejní prostor

Zřejmě zapadlo, že identické pajduláky ze dřeva, výšky cca 8 cm, strojová výroba šlo kdysi koupit jako "vtipné" přívěšky. Na víc erotiky socialismus neměl. Pajduláky profesorissimo ředitelissimo asi znalo, jen je obšlehlo, zduřelo, pojmenovalo a střelilo (za naše) samo sobě. Ale možná se rodilo jako originál, v mukách nejistot a stálo hodně proseb, aby tvůrce hotový opus přenechal národu. Leč k věci.  Intelektuální podinvestovanost:Bouře ve sklenici, kterou je Knížákovo prskání, je marginálie většího problému- intelektuální podinvestovanosti  veřejného prostoru.Jeden z deficitů  právě Prahy, odhaduji nějakých 70 let, je absence vnímání místa před muzeem jako hodnoty. Když se ve Vídni bouraly hradby, byl pro navrhovaný Ring, Kunsthistorisches a Naturhistorisches Museum kvalitní park samozřejmostí, jak pro domácnost štrůdl a káva. Když se do hustě zastavěné čtvrti vkládalo Centrum Pompidou, vyčistily se přes  vysokou cenu zdejších pozemků další dva bloky pro prostor před novostavbou. A zboku další (!) prostor pro posezení a pro optické propojení vnějšího nosného systému  Cent.Pomp. a vnějšího opěrného systému gotického St.Mery, zviditelnění kongeniálního vztahu dvou architektur v rozmezí 500 let. A bublající rybíček s Tingueliho a N.S.Ph. plastikami pro radost.... Díky New Tate dostala Temže krásný most....již  pouhý příchod ke Guggenheimově museu v Bilbao vyvolává mrazení z očekávané krásy uvnitř.....  Vystřílený prachNárodní muzeum se bylo ještě umístěno jako dominanta,dostalo  sochu, Koňský trh přejmenován po národním světci   Uměleckoprůmyslové muzeum se již na nepatrný pozemek sotva vejde. Z optimismu první republiky zůstaly nerealizované  projekty veřejných budov s důstojným nástupem, přišla válka a konec. Po válce -Národní muzeum od Václaváku odříznuto  SJM. Před Městským muzeem nedomrlá "zeleň", Denisovo nádraží (návrh na  železniční muzeum) odstřeleno, zůstala výsernice psů.Během prvého Koukalova primátorování byl  Útvar hlavního architekta proměněn v servis pro kmotry, rozvoj neřešil(í) v celku ani v detailu.  Prostory před muzei, galeriemi, divadly... řeší na obvodních úřadech síťaři a dopraváci.  Pokud jsou na  obvodních úřadech architekti, buď kolaborují se samosprávní ssedlinou, jsou-li slušní, hrají čtvrté housle a neovlivní nic.   DůsledkyBudovy NTM a NZM dostavěny za války. Arch.Babuška před nimi ponechal volný prostor směrem k Letenským sadům. Namísto aby prostor již konečně rozkvetl, je před Zemědělským muzeem změněn v zadrátované odkladiště aut. Národní technické muzeum které nemá kam dát exponáty šlo ještě dál, pro komerční parking obětovalo (!) i vlastní vnější expozici. Před Maiselovou synagogou léta ušmudlaný trávníček, před Klauzovou šmukaři v kioscích pod lepenkovým šindelem, "staropražská" rázovitost v židovské mutaci.  Vstup od Metra do Valdštejnské jízdárny je výjimkou, intelektuální odkaz  60.let. Za zmínku stojí pečlivě opravené torzo předpolí opraveného torza Trojského zámku, ale v něm zas chybí odpovídající galérie. Prostor před Veletržákem.Iritoval i bez soch. Často  někdo mezi NG a tř. Dukel. hrdinů navrhl nižší žiletku pro vznik klidného meziprostoru.  Zatím tam jsou jen humpolácké vjezdy a Knížák,budiž mu ke chvále (malé) tam cosi dal, k  hanbě (velké) křupansky vlastní beton,ostatní nevýrazné plastiky jeho beton opticky podepřely, vše umatlané, již léta opelichané provizorium čekající na odvoz. Vrcholem nestydatosti, že díla umístěna a oplocena tak, že na zbylém chodníčku se ani pořádně nevyhnuli chodci.  Nový ředitel by měl začít jednat s Magistrátem zda se přece jen nebude uvažovat o nějaké budově -  filtru před NG. Na soutěž nemá, ale prostor může nabídnout studentům pražských architektur a nad návrhy ať nechá NG rozjet veřejnou debatu. Nejen o předpolí Veletržáku.      

Žvaníte nesmysly.

V jedné moudré knize se píše, že "slova nepadají do prázdna". Zkuste trochu popřemýšlet, než začnete psát. Pak se ze svých zcela zbytečných blábolů snažíte docela uboze vykecat a ještě potřísnit druhé. (A to, na to jsem reagoval, byl z vaší strany více než zbytečný žvást. Ubohý. A nadto - ta slova se opravdu hromadí, bohužel se nedají vzít zpět.)Výsostně trapné je, že ještě ke všemu melete nesmysly. S Knihou jsme kdysi měli docela dobré vztahy. Kniha se po propuštění PP z vězení nestáhl, jako jiní "hrdinové", dokonce jsme v Klukovicích drobátko zkoušeli (ale nenazkoušeli) nějaké společné věci.Nejde tedy o něj, jde o (ne)způsoby - ovšem jestli si vůbec dokážete představit přístup věcný, bez osobního atakování.

Slova nepadají do prázdna

Mé slovanské srdce je hřejivé, široké a velmi důvěřivé. Mé germánské srdce je ledové, přísné a ostražité. Mám dvě nevlastní komory v jednom srdci. Kéž bych měl raději dvě nevlastní srdce v jednom těle, jedno srdce bych vyrval a navěky pohřbil, uměl bych se rozhodnout, sofiina volba se nekoná. Milan Knížák má chování, na které by měl vlastnit zbrojní pas… nosí své ego za pasem jako zbojník, vystavené na odiv jako zbraň, občas se podrbe na čepeli, občas na koulích, občas pohladí to ego. Takový byl i Ludwig van Beethoven, ten měl však obrovský talent, mohl si (ne)způsoby dovolit, aniž by někoho zranil.

Odstranění nesmyslného shluku před Veletržním palácem

je logická věc, kterou by udělal každý normální tvor v ředitelském křesle. Troufnu si tvrdit, že žádný autor netrpící zbytnělou prostatou (pardon, egem) by nemohl být s podobnou prezentací spokojený. Místa je tam tak na jeden kus (možná obměňovaný). Ani by mi nevadilo, kdyby ten kus byl onen - slovy pana Ducara - "kvazikubistický lineární odlitek". Opravdu by samotný vedle funkcionalistické budovy nevypadal tak špatně. Co by mi vadilo je fakt, že to není autentické dílo, ale přifouklá zvětšenina. Asi jako když zvětšíte Monu Lisu - výsledek je billboard. Hlavní problém je, že v našem finančním prostředí nemá  nikdo šanci z Veletržního paláce udělat dobrou galerii, jak dobře věděl už starý Kotík. Možná někdy dospějeme do bodu, kdy přestaneme lít miliardy do tunelů a postavíme za ně něco trvalejšího. V mém životě to už ale jistě nebude.

…

Už rozumím… ale na výrobu bednění a vylívání betonem podle návodu nepotřebujete žádné správné jméno, na to vám stačí výuční list, možná ani to ne – pokud byste chodil do Korunovační chlastat s Knížákem ve stejné hospodě, možná byste si přivydělal i jako nádeník a on by zacáloval tu Vaši sekeru :)

…

Duch tehdejší doby… a o tom diskutovat nebudeme.

ehm ehm

Pane Ducare, viděl jste někdy něco od Pollocka na vlastní oči? 

Dost ubohá poznámka,

která zřejmě poodkrývá skutečný obzor "znalce" důležitosti soběstředné Sebeprezentace Umělců pro lidstvo ...

…

Je to vtípek… při půlnočním návratu ze šenku většinou selhává empatie a nastupuje projekce vlastní interpretace. Na řízení klávesnice v internetu by se měl vydávat řidičský průkaz :) Pane Schneidere, Milan Knížák vám v minulosti šlápl na kuří oko a vy mu to nedokážete odpustit… že je to tak? The Plastic People of the Universe, NJN. Jo, přesně tak, měl jsem na mysli Vladimíra Iljiče Lenina, Fidela Castra, Napoleona Bonaparta, Julia Caesara, Adolfa Hitlera a Járu Cimrmana.

Kvazikubistický lineární odlitek

Kvazikubistické lineární odlitky jako dekorace ve spojení s funkciaonalistickou stavbou dávají smysl více, než hospodská zahrádka, kterou tam pro turisty postaví inženýr ekonom Rösel.

já vám to neberu ;-)

nicméně to nemění nic na faktu, že bednění a odlitek z betonu Vám udělám také, skutečná "bomba umění" se třeba vyskytuje nedaleko budovy Subterry v Praze, která jisto jistě není funkcionalistictou stavbou a sousedící dílo páně Knížáka vypadají jak nesourodé základové desky na  brutální zahradní altány, tuším to nese název stůl se židlemi, Rosel není první, kdo si "dovolil" šáhnout na tvorbu páně Knížáka, je však zdá se první, který si to zřejmě z titulu své funkce mohl dovolit dotáhnout "jaksi do konce"

udělat bednění a vylít to betonem

zvládne víc lidí, holt nemají ale to správné jméno

Holešovická zastavárna

Jám myslím, že v době těžké ekonomické krize bychom mohli do Národní galerie dosadit nějakého toho pana Kohna s jarmulkou… ten z Národní galerie udělá okamžitě Holešovickou zastavárnu a do konce roku budou regály, narvané uměleckými díly, praskat ve švech :)

Spíš duch doby, rebel

Někým podobným byl i Jackson Pollock, abstraktní expresionista, jeden z největších amerických malířů a nejznámější anglosaský malíř 20. století, pane Wejsere.

Knížák jako český Pollock?

Máte zřejmě smysl pro humor nebo kouříte dobrý materiál. Rebel - možná kdysi. Duch doby? Určitě. Dokonalý duch českých devadesátých let - zavalitý muž pozdního středního věku, v saku, se zlatým řetízkem na ruce, v lehce ojetém džípu a s pistolí v palubní desce. Kantor Ideál. Takových ovšem na našich venkovských cestách potkávám denně více, ale nevím proč z nich dělat hned ředitele Národní galerie. Podotýkám, že si vážím jeho působení jako rektora AVU i jeho akcí v komunistickém pravěku. Škoda, že umře jako šašek. Vybral si to ovšem sám.