Další Jochova provokace,

ovšem nevím, zda to není jen planá myšlenková gymnastika. Snad pomůže něco někomu vyjasnit.Podnětné je jeho rozdělení na "autoritativní" režim, akceptující loajalitu a lhostejnost (ano, "zlý kukuč" má pravdu, to je přesně definice posledního stádia normalizace, kdy již prorežimní pitvoření celkem ztrácelo "pozitivní" efekt a nebylo ani "totálně" vyžadováno a nějak přespříliš exemplárně sankcionováno, schopní se na školy dostali, byť to byla dřina) - a na režim "totalitní", který vyžaduje manifestaci oddanosti a chce změnit podle Jocha nezměnitelnou lidskou přirozenost.Zde se ovšem Joch ocitá v ouzkých, protože definice "totalitních" nároků na lidskou osobnost okamžitě evokuje roli církve, zejména katolické, a to hlavně v těch temných obdobích (inkvizice). Tím je podle mého soudu zcela rozprášeno Jochovo tvrzení o existenci "totality" až ve 20.století.Nicméně náboženské systémy, pracující s pojmem "odpuštění" za předpokladu nějakého "prozření" (uznání hříchů, pokání, obrácení své životní cesty), jsou založeny na snaze změnit lidskou přirozenost, osobnost, způsob chování a nazírání na svět, a to naprosto bytostně, beze zbytku a celistvě (tedy totálně: tato náboženství pracují s pojmy duchovního "znovuzrození" /!/ tady a teď, tedy nikoliv ve smyslu života posmrtného či reinkarnačncích cyklů).Je to však zgruntu a beze zbytku špatně? Nebo jde o způsob zacházení s touto ideou, o míru nátlaku (přesvědčování, naléhavosti - což souvisí s bytostnou důležitostí zvěsti a není to apriori vždy a všude zavrženíhodné), nebo o související výskyt násilí, odůvodňovaného právě touto ideologií?

Bylo by možné objasnit, proč

Bylo by možné objasnit, proč je podle vás článek "provokace" nebo "planá myšlenková gymnastika"? Joch prostě referuje vybrané teze Arendtové (když hovoří o teorii totalitarismu, resp. autoritářského režimu) a článek Kickpatrickové (když mluví o vztahu "Západu", resp. USA, protože zmíněný článek je o zahraniční politice USA, k autoritářským či totalitním režimům). Na rozdíl od Bureše, Jelínka či Uhla alespoň dokáže zreferovat dva klasické autory, kteří dávají nějaký smysl.Ty Jochovy "ouzké" zas nejsou tak "ouzké" jako vaše znalost teologie. I kdyby bylo pravda, co píšete, Joch je ouzký pouze se svojí vedlejší tezí o historicitě totalitních režimů; dále je zde několik dalších aspektů charakterizujících totalitní režim (např. fungování médií a rozsah, případně skutečný dopad policejní či vojenské moci), které vaši pseudo-úvahu o církvi z tohoto konceptu vylučují (jakkoli se církev leckdy chovala hnusně).Naprostá blbost je pak váš odstavec o náboženských systémech, pokud jej chcete aplikovat na katolickou církev. Kdyby to bylo tak jednoduché, nemusí se militantní ateisti jako Dawkins nebo Dennett tak snažit. Pokud se totiž mluví o "odpuštění", pak jedinou příčinou odpuštění je láska boha. Jinak to prostě nefunguje, katolíci to vědí, a pokud je chce někdo kritizovat, tak musí nějak kritizovat tohle a nikoli nějaké "prozření". Proboha, když už jsme u toho náboženství, přečtěte si o tom něco, buď toho Dennetta (Dawkins je moc hysterickej) nebo z druhé strany třeba C. S. Lewise, Problém bolesti je dobrej jednoduchej úvod, který snad pochopíte.

má vůbec smysl

na tyhle polofašistické bláboly vyšinutého magora reagovat?

Pan Joch si poněkud protiřečí

cit.: Za prvé, autoritativní režim si monopolizuje politické rozhodování v zemi a nestrpí nikoho, kdo by mu chtěl onen monopol narušit či vzít. Pokud jste v aktivní, otevřené opozici vůči režimu (ať v něm vládne diktátor nebo junta), dopadnete špatně. Režim vás perzekuuje, vězní, mučí a může i popravit. Pokud však nejste v aktivní politické opozici, nechá vás na pokoji. Nevšímá si vás a nechá žít vlastním životem.kone citátu: No to je docela přesná definice normalizace, nebo snad ne?Mohu-li si vybrat mezi ČSSR a Chile v roce 1974, pak beru ČSSR, kde  platilo může i popravit, v Chile platilo v téže době  popraví (a to i ve WDC - viz.Orlando Letelier).A jisté symaptie k autoritářským pravicovým režimům pan Joch ani neskrývá - hle kořeny budoucího českého mírně nahnědlého národně podbarveného režimu, který nám přines krize v Evropě. Moc se těším.

Vojenská diktatura v Chile byla obrannou reakcí proti komunistům

v čele se Salvadorem Allendem podporovaným totalitním SSSR a Kubou, kterým se klasickými nástroji komunistů - rozsáhlým zestátňováním výrobních prostředků  a centrální regulací cen - podařilo rozvrátit domácí ekonomiku.

ohněm a mečem

Já myslím,že komunisté pro uskutečnění svých cílů chybně převzali metody Svaté církve římské a dalších podobných institucí.Prostě nehledali něco nového, ale vzali již vyzkoušené a v praxi ověřené metody .A v jiné formě něco podobného zažíváme dnes,kdy se nejedná o fyzický ale o psychologický nátlak pomocí vymývání mozků.O čemž svědčí i některé názory zde.

Samotná podstata komunismu je

Samotná podstata komunismu je zrůdná a zločinecká. Nemá smysl pitvat se v tom, jestli byla v těch či oněch letech jiná.

Jak pan Joch správně

Jak pan Joch správně poznamenal, klasifikace čehokoliv je otázkou definice tříd, do kterých klasifikujeme. Takže pokud totalitní režim vymezuje pomocí organizace ekonomiky a socialistické plánování označuje za totalitní a režimy na bázi kapitalismu za jakoby pouze autoritativní, pak logicky dospívá k rozčlenění, kde země východního "socialistického" bloku byly totalitní a nedemokratické země západního "kapitalistického" bloku autoritativní. Pokud jde o toleranci a nechání žít vlastním životem v nepolitických otázkách v autoritativních režimech, fúúú, zkuste si být třeba za Franca homosexuál.  

Jochovi zjevně nevyhovuje, že totalitarismus je od fašistů,

a otevřeně se k němu hlásili i konzervativci, stějně tak jako třeba i naši (konzervativní) liberálové (Karel Kramář) veřejně vyjadřovali sympatie k fašismu. Podobně italští fašisté vděčí za vybudování totalitního státu liberálům a konzervativním katolíkům. Němečtí a španělští konzervativci po vzniku totalitních součili svoje strany s fašistikou Falangou a NSDAP. Tak raději cituje pochybnou autorku Hannah Arendt, pro kterou začíná totalitarismus až v 30. letech. Ono se mu jistě nelíbí, že totalitarismus imponoval jemu blízkým konzervativcům, konzervativním liberálům a fašistům. Arendt naproti tomu věnuje pozornost nacistům (zde musí přehlídnou angažovaní německých konzervativců při budovaní totalitního režimu), a stalinistům. Totalitarismus je vynález Musolliniho, Lenin otevřeně odmítal fašismus, o Stalinovi je známé, že fašismus obdivoval (otevřeně to samozřejmě neprojevoval, snad jen v období Paktu o neútočení, bylo možno více), ovšem prakticky realisoval vše, co ostatní fašisté: vůdcovský princip, totalitarismus, likvidace moci odborů). Jediný rozdil u Stalina byl, že nelezl kapitalistům do zadku, jako ostatní fašisté, naopak jim do toho zadku nakopal (no realita nebyla tak zlá, z kapitalisty se stal manager státního podniku).

Kořeny totality

Nevolnictví bylo typickým právním stavem existujícím téměř v celé středověké Evropě (kromě Baskicka, Finska, Norska a Švédska) a má kořeny již v době pozdní Římské říše. Ve 2. století po Kr. se část původních římských otroků přeměnila v takzvané kolóny (colonus). Kolóni byli formálně svobodní potomci otroků, kteří se stali v podstatě rolníky na pánově půdě a k pánovi je stále vázala půda a potřeba ochrany před stále četnějšími barbarskými útoky a výběrčími daní. Za vlády Konstantina I. Velikého došlo k významné změně ve vztahu mezi kolónem a pánem. Kolón byl vázán k pánovi přísahou, která měla pánovi zaručit, že kolón zůstane na jeho půdě. Tím došlo k fyzickému svázání kolóna k pánovi a k půdě. Kromě toho byl kolón nucen platit pánovi peněžní rentu za užití půdy. Následně se začalo objevovat nové slovo servi (de facto nevolníci) kteří se stali nejvýznamnější feudální vrstvou středověké Evropy po rozpadu Západořímské říše mezi 6. až 12. stoletím, resp. 14. stoletím. Výjimkou byla Skandinávie, kde se nevolnictví nikdy neetablovalo. http://cs.wikipedia.org/wiki/Nevolnictv%C3%AD

Kazatel Joch

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických (DHS) S více jak 200 000 zaměstnanci je DHS třetí největší ministerstvo ve vládě USA. Více lidí zaměstnává už jen Ministerstvo obrany a Ministerstvo pro záležitosti veteránů. Politika národní bezpečnosti je určována Bílým domem a také Národní bezpečnostní radou.https://cs.wikipedia.org/wiki/Ministerstvo_vnit%C5%99n%C3%AD_bezpe%C4%8Dnosti_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch https://en.wikipedia.org/wiki/United_States_Department_of_Homeland_Security   ;

Únava kata

Pach krve nejen udržuje podřízené, ale, a to si přiznejme, získává  i sympatizanty.  I když česká cesta spíše někoho srazit autem, spíše "dron"  (vlastenecký pokrytecký odpor proti technickému útoku),  než kulka mezi oči nebo bodák. Co muruwa v orientu, to zde alespoň křivda, útisk, pokoření, ublížení. Ovšemže náš vlastenec nepojí masa nepřítele jako palestinec, dokonce ani po jeho smrti, dokonce si ani nenamaže ruce jeho krví.  Má na to vhodnou stranu, policii, milice, žalářníky, najaté vrahy, televizi, rudé a podobné haló právo. Tak je proces komplikovaný a únavný. Syřané, mužně a rozhodně, jsou plni energie, ba se zdá, jakoby v tradici indiánské pověry bolest nepřátel je posilovala. Vstoupit do vražedné komunistické strany a svým členstvím zapáleného svazáka ji posílit, povzbudit? Inu významný moment kariery prezidenta! V diskusích bývá to ospravedlněno církví nebo nacismem. Autodafé nám nevydrželo dost dlouho, jak bylo asi potřeba, tak se můžeme cítit lidštěji,  ale ostrakizovaná minorita eliminována skoro. Potřeba měřit se s propastmi lidství sama o sobě je výmluvná. Má-li být p.prezident příkladem a vzorem, výkvětem národa, reprezentací před světem, ovšemže podpíral zeď katedrály, ne sebe. Zatím legrace, kati stále znaveni, ale utahování diskusí je výrazem směru, cíl třeba až za naším hrobem, ale není jiná možnost.

totalita jako řemen a navíc dobrovolná

Výborně napsané. Také si myslím, že gulášový socialismus byl totalitou poctivou. Přestože politologové to nezmiňují, nemělo by se zapomínat, že jsme žili v totalitě jaksi dobrovolné. Mě rodiče odmalička nabádali ať ve škole nic zlobivého neříkám, do pionýra jsem pod nějakým nejasným tlakem vstoupil v osmé třídě kvůli přijímačkám na gympl, v SSM jsme na gymplu byli všichni. Byl jsem vyprděný, netušil jsem jaké tresty jsou za zlobení a tak jsem nezlobil. Byl jsem totálně podělaný a vykleštěný, jako většina mého okolí poučená osvobozením rusáky ze 68. V 18 letech jsem šel ke komunistickým nevolbám r. 1984, protože se nějak neslušelo provokovat komunisty a estebáky z uličního výboru, a proč taky, kdyby to mohlo ohrazit i tak nervácké a nejisté přijímačky na gympl a na VŠ. Vyrostl jsem v totalitě a byl jsem jejím produktem. Podobně by to asi vypadalo v koncentračním táboře, kdyby ho hlídal jeden esesák v boudě za lesem a ostatni šli do hospody. Jelikož všichni vězni vědí, že za nejmenší překročení pravidel je smrt, dlouhou dobu by dodržovali pravidla dobrovolně. Pozorovatel zvenčí by pak lehce mohl usoudit, že totalita není, protože jeden esesák přece nezavede totalitu či neuhlídá tolik lidí, a navíc lidé si pod holými palandami můžou svobodně navzájem šeptat co je napadne. Pozorovatel zvenčí by podcenil lidský strach a obavy o to nejisté málo, co jeden má. Když se pakárna dělá pořádně, jako v padesátých či sedmdesátých letech, většině lidí, kteří chtějí žít své životy a ne je obětovat nerčitým cílům tváří v tvář ruským gorilám, stačí jen lehounká přípomínka či i jen náznak, že taky může být hůř a šrouby se lehce utáhnou. A že se utáhnout dají, to by poznal každý, kdo by veřejně tvrdil, že komunisti nemají mít monopol na moc. Kdyby s takovými řečmi na veřejnosti nepřestal, tak každému i v osmdesátých letech bylo jasné, že takové zlobidlo by ve vězení shnilo na věky věků.

To je ale Váš problém, pane Rychetský.

Oceňuji Vaši upřímnost, ale být "totálně podělaný a vykleštěný" jste za normalizace opravdu nemusel být, dost lidí nebylo. Píšete, že jste šel ke komunistickým nevolbám, protože se "nějak neslušelo provokovat komunisty a estébáky z uličního výboru". Já jsem od svých prvních voleb v r. 1972 chodil vždy za plentu a zásadně jsem škrtal všechny na kandidátkách od ONV výše, jen v kandidátce do MNV (obdoba dnešního obecního zastupitelstva) jsem škrtal výběrově, podle toho, jak jsem ty lidi znal. Naprosto žádný problém jsem z toho neměl a moje žena, učitelka na ZŠ, která to dělala stejně, taky ne. Dokonce jsme jednou šli za plentu současně, předseda volební komise nás upozornil, že podle zákona tam smí být najednou jen jeden volič, tak se moje žena vrátila a kandidátky přeškrtala na stole volební komise před zraky všech. Žádný průšvih - a jak říkám, byla učitelkou! On totiž do jisté míry každý žíje v tak totalitním režimu, v jakém se cítí. Loni jsem napsal článek o našem školství, přetiskl ho i server Česká škola:http://www.ceskaskola.cz/2012/04/martin-machacek-zprava-o-jednom.htmlV živé diskusi pod článkem bylo moc anonymů, tak jsem je vyzval:"A ještě něco, pánové: proč se nemůžete podepsat pod své názory jako já? Stydíte se za ně, nebo se snad bojíte, že za ně budete perzekvováni?"  Odpověď jednoho diskutujícího zněla: "Anonymní řekl(a)... 22. dubna 2012 8:29 Slovo před otazníkem je správně. Dříve jsem se podepisoval, protože jsem věřil v demokracii a otevřenost. Přestože jsem nikoho nenapadal, tak jsem byl donucen odejít ( byl mě ředitelem mezi 4 očima sdělen důvod odchodu - mé otevřené názory ). Od té doby jsem mimořádně opatrný nejen na diskuzích."  Ten člověk prostě žil v totalitě i v roce 2012.