Neodsuzoval bych tak kuponovku, po okamžik vstupu Jistoty desetinásobku. Do té doby kdo tomu rozuměl a chtěl tak měl možnosti a tehdy bylo těch DIKů cca 20_30 tisíc. Tehdy by se mohlo stát, že by podnik také mohlo vlastnit 50 lidí a ne 50 000 jako po tom šílenství a dotisku kuponovek, kdy každá babka z domova důchodců vlastnila kuponovou knížku. Tenkrát se promrhala koncentrace vlastníků a zájem skutečných drobných podnikatelů a akcionářů. To že pak chyběl právní rámec už byl jen další hřebík.

Před tou kuponovou privatizací chyběl základní postup: určení a zajištění všeho majetku firem, které se měly privatizovat.

Tam už byly vyrabované trezory, mnohé budovy už zdemolované třeba tímj, že byly vykradené i kohoutky a klozety.

Viděl jsem majetek ROH, zámek Lštění, ostatně i můj majetek v Kolíně, dům U Štiky, vyrabovali funkcionáři Středočeských Potravin do poslední zpeněžitelné součástky.

Privatizovat nabyvatelům bez vlastního majetku byl už svým plánováním rozsáhlý podvod. Z čeho měl podnik financovat vlastní reorganizaci?

Presne tak, bylo to jak v 45. roce vyrabovane pohranici.

Výborný článek, díky za něj.

Kdo dnes nezahrne do jakéhokoliv tématu Okamuru a Trikoloru, tak je špatným dobrotrusným kavárníkem

Hodinky a holinky, je to jedno, že?