Bezdomovci? Směsice lítosti, soucitu, strachu

Dobrý den,
nejdříve bych chtěla po delší době redakci poděkovat  především za všechny texty, co podporují slušné lidské myšlení a konání (právě dnes text Jiřího Suchého, včera Tomáše Baldýnského, jinak celá léta sleduju kromě jiného Poslední slovo od všech jeho autorů).
Podle Ilji Hradeckého z občanského sdružení Naděje vychází magistrát z průzkumu veřejného mínění, který "potvrdil xenofobii společnosti k bezdomovcům". Možná je to jen slovíčkaření, ale podle mne to není "strach z neznámého či nenávist vůči cizímu", ale  spíš směsice lítosti a soucitu s lidmi, kteří přišli o domov, zčásti nevyslovený strach z materiální nouze u mnohých z nás a rovněž i odpor k fyzické a psychické zanedbanosti většiny bezdomovců. Magistrát údajně chce bezdomovce "především motivovat k práci". Jak to chce udělat? Posílat za nimi doktora Klimeše? Kde přijmou člověka, který se týdny nemyl a nepřevlékl? A kdo s ním bude ochoten spolupracovat? Neumím na tyhle otázky (a na mnohé další) najít odpověď. A vážím si lidí, kteří ji přesto trvale hledají, jako například pan Hradecký z Naděje.