Autor článku si odpovídá sám. Sociální programy jsou vlastně nákladný koníček, vyplývají z výše HDP na hlavu. A to je závislé hlavně na podílu vysoce vzdělaných obyvatel a počtu dětí v jejich rodinách. Regulované nájemné vede v situacím z filmu Kulový blesk, které volný trh řeší mnohem snáze. Místo dotací výrazně navýšit daňový odpis na dítě, který s jejich počtem musí růst.

Volný trh by fungoval, kdyby se dalo reagovat pružně ve smyslu "jsou poptávány byty, tak je za chvíli vyrobíme". Ten volný trh je deformován tolika předpisy a především omezeností dané komodity. Pozemků/nemovitostí nemáme nekonečné množství. I kdybyste zastavěl každé pole, tak jednou dojdou. Na světě je ale přes šest miliard lidí, takže díky celosvětovému investičnímu kapitálu bude poptávka na nemovitosti ve stabilních státech vždy vyšší než nabídka. Některé státy to řeší omezením zahraničních investic do nemovitostí, sociálními byty v majetku státu/obce, některé vysokou daní z nemovitosti, aby se investorům nevyplatilo nechávat nemovitosti prázdné. My to řešíme tzv. příspěvkem na bydlení, což se do budoucna jeví asi jako nejméně výhodná varianta. Nicméně ti, kteří o legislativě rozhodují, mají sami v nemovitostech zainvestováno bohatě, takže změna se v nejbližších desetiletích chystat nebude.