Nač pěstovat obilí, brambor nebo jablka. Máme málo řepky!

Lepší je dělat to, co umíme dobře a kde to neplatí, tak tam si to nakoupit. Říká se tomu komparativní výhody. A zemědělství asi dobře nedovedeme, když ho musíme dotovat. Lepší je produkovat ziskové výrobky a služby a to exportovat. Budeme rychleji bohatnout a tím pádem budeme mít více zdrojů, která se dají použít třeba i na zvládnutí další krize.

Postup, kdy po tisícileté povodni začneme budovat hráze a po stoleté pandemii továrny na roušky je absurdní.

Naivní představa. Vy opravdu myslíte, že jiné země zemědělství nedotují? A že u nás zemědělství nedovedeme? A co byste navrhoval, Zemědělce do fabrik, kde by dělali to, co "umíme"?

A co by bylo s půdou? Nechat zarůst trávou nebo plevelem? To by se vám opravdu líbilo? nebo na té zemědělské půdě vystavět další montovny?

"Domácí výroba by také vedla ke zdražení potravin"

Pan Hudema zde, jako obvykle v hrdlo lže. V minulosti tomu bylo totiž právě naopak. Téměř soběstační ve výrobě potravin jsme již byli a ke zdražení došlo až po zavedení dovozů z celého světa. Není totiž naprosto žádný rozumný důvod k tomu, abychom dováželi kuřata a vepřové maso z Polska a nebo dokonce z Patagonie, česnek z Číny nebo řapíkatý celer či pórek ze Španělska. Dříve jsme si tyto potraviny pěstovali sami a docela úspěšně. Závislost na globálním obchodu může být i smrtící.

Snížit plochy řepky a hned bude kde pěstovat brambory místo těch dovážených, většinou napadených suchou hnilobou a provrtaných drátovci !

Ovšem s tím souvicí i snížení pravomocí EU.

Pisálku, v základních potravinách by soběstačnost měla být povinná. A to je i o tom hnoji od hovězího dobytka, na lepší pole.

Autor asi není úplně při smyslech... Dovoz kontejneru přes půl světa je ekologičtější než dovoz potravin z místní farmy?

Už jen dovoz z přístavu na místo určení, nákladními automobily, nemůže být ekologičtější, než dovoz nákladním automobilem z místní farmy několik km (desítek km) do obchodů.

A jak jsou "ekologické" kontejnerové lodě si asi každý vygooglí sám. A pokd ne, tak jedna starší informace, ale nevěřím, že se za tu dobu ty nákladní lodě přeorientovaly na pohon z baterii a solárních panelů,

"4. května 2009 Jedna obří nákladní loď zatíží životní prostředí více než 50 milionů osobních automobilů. Pouhých patnáct největších lodí tak vyprodukuje více nežádoucích látek než všech 760 milionů aut na světě.

Nelichotivá data emisí z námořní dopravy přinesla studie dánské vládní agentury pro ochranu životního prostředí. Největší kontejnerové lodě světa mají obří motory s výkonem desítek tisíc koní. Pracují 24 hodin denně zhruba 280 dní v roce, což je pro přírodu pořádná zátěž.

Nejde samozřejmě o v poslední době ekologickými aktivisty nejvíce sledované emise CO2, ale o emise sazí, oxidů síry a dusíku. Lodní mo

Vidím to opačně než autor. I za socialismu jsme byli více soběstační než nyní. Má to i další efekty - vybití spousty skotu, znamená ne jen dovozy hovězího přes půl zeměkoule (jak ekologické), ale i nedostatek organických látek v půdě a nutnost většího chemického hnojení a menší schopnost zadržovat vodu v půdě.

Jde prostě o to, přestat uctívat boha Mamona i za cenu větších nákladů na zajištění potravin a musí se diskutovat, jak se společnost o ty vyšší náklady podělí. Kolik že platíme miliard pro solární barony, 30 nebo 40 ročně? Kolik set miliard ročně stojí státní kasu spousty daňových vyjímek, že by se tam nic nenašlo ? Obdobně je třeba být samostatní ve vodě a elektřině bez ohledu na ziskovost.

Nebo v roce 1980 byly brambory na 110 tisících hektarech, v r.2018 na 23 tisících.

Hudema je hňup.