Symbolickými tečkami za posledním kolem a dalšími fackami fair play byl fakt, že právě Liberec nastoupil k zápasu s Mladou Boleslaví bez šesti hráčů základního kádru a soupeři k vítězství vydatně pomohl rozhodčí Matějek vymyšlenou penaltou.
Mimořádně obětavý výkon podali podvodníci z Letné, kteří ochotně odevzdali body Plzni a zachránili klub, který náhodou trénuje milovaný exsparťan František Straka. Chce se mi parafrázovat výrok vojenského lékaře Bautzeho ze Švejka: „Der ganz tschechischen Fussbal ist eine Simulanten Bande.“ Jak dlouho si ještě necháme ze sebe dělat blázny?
Myslím, že dusnou ligovou atmosféru neblaze ovlivnila říjnová volba nového vedení Českomoravského fotbalového svazu. Navzdory volání fanoušků včetně internacionálů, aby z vrcholných funkcí odešli všichni zkompromitovaní a nahradili je bezúhonní lidé typu Ivana Haška nebo Pavla Kuky, do křesel znovu usedly zjevy z fotbalové „galerky“ jako Pavel Mokrý, bývalý místopředseda svazu, který vedl komisi rozhodčích a delegátů, a nedávný sparťanský prezident Vlastimil Košťál, komunistický exot, který nikdy neslyšel o korupci, přičemž jeho tehdejší podřízený šikula Miroslav Pelta se sice prořekl o „cinklém“ loňském jaru, nicméně za zásluhy vede nyní marketinkovou firmu svazu STES!
Proč by si měli kapříci vypouštět rybník? Však mají vzory v politicích a různých nepostradatelných nemakačencích z dozorčích rad, kteří také opouštějí své posty tuze neradi a po tlaku médií a veřejnosti.
V Itálii se s tím nemažou. Když se ukázalo, že Juventus Turín „milánkovsky“ konzultoval nasazení rozhodčích se šéfem komise, okamžitě rezignoval předseda fotbalové federace, jeho zástupce i celé turínské vedení!
Neminulo snad ligové kolo, aby se podivuhodných omylů nedopouštěly známé soudcovské firmy jako Šedivý, Jára nebo nejnasazovanější Matějek. Jejich komisi přitom vede Václav Krondl, který se bezostyšně nechával vybrat za delegáta na zápasy, v nichž o něco šlo, jako při jarním derby Sparty se Slavií, nad podezřelými lumpy držel ochrannou ruku a trestal je jen na oko.
Vše vyvrcholilo zoufalým gestem slávistů, kteří odešli ze hřiště na protest proti způsobu vedení utkání. Však se jim to teď vrátilo. Při vší úctě k právnickým kvalitám předsedy disciplinárky Alexandra Károlyiho se zdá, že i on dřepí na své židli příliš dlouho, načichl nezdravým prostředím a některé tresty působily jako verdikty Pepka Vyskoče, viz kauza Blažek.
K otřesné ligové atmosféře přispěli i někteří hráči, kteří jitřili vzduch nejapnými výroky na adresu protihráčů a trenérů, v čemž vynikli zejména sparťanští mudrci Tomášové Sivok a Řepka. Kolikrát jsme mohli odezírat, jak rozčilení fotbalisté řvou nepublikovatelná slova z několika centimetrů do tváře rozhodčího, ale toho postihla náhlá slepota a hluchota. Inspiroval je Jiří Paroubek, Miloš Zeman nebo David Rath?
Fotbal rovná se velký byznys, ale velice se podivuji, že firma Gambrinus strpěla, aby její vyhlášené jméno propagovalo zkažené zboží a rejdy bafuňářských potkanů. Když ze Sparty vyštípali Poborského, liga zešedla a chyběly jí osobnosti a „baviči“, kvůli jejichž kouskům stálo za to zaplatit lístek a vystát frontu na teplé pivo a nedopečeného buřta o přestávce.
Zaplaťpánbu za výjimky, které vyčnívaly z řady, ať to byl liberecký Zápotočný, mladoboleslavští Matějovský a Kulič, slávista Švento, příbramský Otepka nebo slovácký Ivana. Ten se nakonec s ubohou bilancí jedenácti branek stal nejlepším střelcem, přičemž nelze při nejlepší vůli napsat králem kanonýrů. Je to nejhorší bilance samostatné české ligy od sezony 1997/98, kdy Sieglovi stačilo trefit se třináctkrát. Když se podíváte na jiné evropské špičkové soutěže, kde Nizozemec Hunterlaar dal pětatřicet gólů, Skot Boyd z Glasgow Rangers dvaatřicet, florentinský Toni třicet nebo Henry v Arsenalu sedmadvacet, nezbývá než se rozplakat a líbat fotografii Josefa Bicana.
Za pětadvacet dní začíná v Německu mistrovství světa. Budeme držet našim reprezentantům palce, ale i kdyby se dostali do finále, nezakryje to skutečnost, že pod svícnem zářivě bílých vlasů Karla Brücknera se prostírá tma a že zaneřáděná výkladní skříň českého fotbalu Gambrinus liga by potřebovala důkladně vyčistit seshora. Mokrým to nejde, je na místě účinnější prostředek. Počínaje odstoupením svazového výboru a mimořádnými volbami.
Mimořádně obětavý výkon podali podvodníci z Letné, kteří ochotně odevzdali body Plzni a zachránili klub, který náhodou trénuje milovaný exsparťan František Straka. Chce se mi parafrázovat výrok vojenského lékaře Bautzeho ze Švejka: „Der ganz tschechischen Fussbal ist eine Simulanten Bande.“ Jak dlouho si ještě necháme ze sebe dělat blázny?
Myslím, že dusnou ligovou atmosféru neblaze ovlivnila říjnová volba nového vedení Českomoravského fotbalového svazu. Navzdory volání fanoušků včetně internacionálů, aby z vrcholných funkcí odešli všichni zkompromitovaní a nahradili je bezúhonní lidé typu Ivana Haška nebo Pavla Kuky, do křesel znovu usedly zjevy z fotbalové „galerky“ jako Pavel Mokrý, bývalý místopředseda svazu, který vedl komisi rozhodčích a delegátů, a nedávný sparťanský prezident Vlastimil Košťál, komunistický exot, který nikdy neslyšel o korupci, přičemž jeho tehdejší podřízený šikula Miroslav Pelta se sice prořekl o „cinklém“ loňském jaru, nicméně za zásluhy vede nyní marketinkovou firmu svazu STES!
Proč by si měli kapříci vypouštět rybník? Však mají vzory v politicích a různých nepostradatelných nemakačencích z dozorčích rad, kteří také opouštějí své posty tuze neradi a po tlaku médií a veřejnosti.
V Itálii se s tím nemažou. Když se ukázalo, že Juventus Turín „milánkovsky“ konzultoval nasazení rozhodčích se šéfem komise, okamžitě rezignoval předseda fotbalové federace, jeho zástupce i celé turínské vedení!
Neminulo snad ligové kolo, aby se podivuhodných omylů nedopouštěly známé soudcovské firmy jako Šedivý, Jára nebo nejnasazovanější Matějek. Jejich komisi přitom vede Václav Krondl, který se bezostyšně nechával vybrat za delegáta na zápasy, v nichž o něco šlo, jako při jarním derby Sparty se Slavií, nad podezřelými lumpy držel ochrannou ruku a trestal je jen na oko.
Vše vyvrcholilo zoufalým gestem slávistů, kteří odešli ze hřiště na protest proti způsobu vedení utkání. Však se jim to teď vrátilo. Při vší úctě k právnickým kvalitám předsedy disciplinárky Alexandra Károlyiho se zdá, že i on dřepí na své židli příliš dlouho, načichl nezdravým prostředím a některé tresty působily jako verdikty Pepka Vyskoče, viz kauza Blažek.
K otřesné ligové atmosféře přispěli i někteří hráči, kteří jitřili vzduch nejapnými výroky na adresu protihráčů a trenérů, v čemž vynikli zejména sparťanští mudrci Tomášové Sivok a Řepka. Kolikrát jsme mohli odezírat, jak rozčilení fotbalisté řvou nepublikovatelná slova z několika centimetrů do tváře rozhodčího, ale toho postihla náhlá slepota a hluchota. Inspiroval je Jiří Paroubek, Miloš Zeman nebo David Rath?
Fotbal rovná se velký byznys, ale velice se podivuji, že firma Gambrinus strpěla, aby její vyhlášené jméno propagovalo zkažené zboží a rejdy bafuňářských potkanů. Když ze Sparty vyštípali Poborského, liga zešedla a chyběly jí osobnosti a „baviči“, kvůli jejichž kouskům stálo za to zaplatit lístek a vystát frontu na teplé pivo a nedopečeného buřta o přestávce.
Zaplaťpánbu za výjimky, které vyčnívaly z řady, ať to byl liberecký Zápotočný, mladoboleslavští Matějovský a Kulič, slávista Švento, příbramský Otepka nebo slovácký Ivana. Ten se nakonec s ubohou bilancí jedenácti branek stal nejlepším střelcem, přičemž nelze při nejlepší vůli napsat králem kanonýrů. Je to nejhorší bilance samostatné české ligy od sezony 1997/98, kdy Sieglovi stačilo trefit se třináctkrát. Když se podíváte na jiné evropské špičkové soutěže, kde Nizozemec Hunterlaar dal pětatřicet gólů, Skot Boyd z Glasgow Rangers dvaatřicet, florentinský Toni třicet nebo Henry v Arsenalu sedmadvacet, nezbývá než se rozplakat a líbat fotografii Josefa Bicana.
Za pětadvacet dní začíná v Německu mistrovství světa. Budeme držet našim reprezentantům palce, ale i kdyby se dostali do finále, nezakryje to skutečnost, že pod svícnem zářivě bílých vlasů Karla Brücknera se prostírá tma a že zaneřáděná výkladní skříň českého fotbalu Gambrinus liga by potřebovala důkladně vyčistit seshora. Mokrým to nejde, je na místě účinnější prostředek. Počínaje odstoupením svazového výboru a mimořádnými volbami.
