S jídlem roste chuť. Často si za to ony dotčené instituce mohou samy, když příslušné pachatele a jejich organizace nežalují o plnou škodu. Dobře totiž znají jejich neformální propojenost, kdy se na ně vrhne celá krajně levicová scéna jako jeden muž. Ovšem před 100 lety v Německu taky měly levicové politické strany bojové složky, tedy NSDAP svoji SA nebo komunisti Antifu, spřátelené novináře a chápající státní složky. Výsledek známe. Stát by měl protesty mimo povolený rámec tvrdě potlačovat, jinak ho převálcují. Jinak začnou útoky na jednotlivce a jejich rodiny. Těžko pak nacpat džina zpátky do lahve.

Autorka má pravdu. Každý má být odpovědný za své činy. Navíc je nelogické, aby fyzické útoky procházely pachatelům skoro beztrestně a naopak jiní byli odsouzeni za pouhé, byť hloupé, slovní výroky s politickým kontextem.