Nejprve se do tisku dostala „nezávislá“ studie dokazující, že zatížení vína spotřební daní by eráru vyneslo jen něco málo přes miliardu korun ročně. Mimo jiné kvůli tomu, že by podle ní po zdanění poklesla spotřeba vína, protože by se zdražilo a kupovalo by se ho méně. Někteří lidé by tak přišli o práci a stát by získal méně třeba na DPH.
Vzápětí se vinaři vytasili s návrhem, aby se z vína neplatily spotřební daně, ale místo toho byla zavedena jednotná minimální cena vína počítaná podle obsahu alkoholu.
Boj o tiché víno. Koaliční hledání daně, která se nebude platit |
Pozoruhodné je, že tady už by nevadilo, že poklesla spotřeba a stát přišel o prostředky z daní. Asi proto, že levná vína jsou hlavně z dovozu a domácí vinaři by tak potřeli konkurenci a zvýšili si zisk.
Zároveň by to ale znamenalo vyšší daně nebo omezenější služby státu, protože by nebyly peníze, a pro zákazníky dražší a někdy i méně kvalitní víno. Drahota se přece stejně jako to víno už také stává naší tradicí.
