Letský vepřín je hodnotnou ukázkou toho, jak může mladý a nadějný politický slib slábnout a slábnout, rozkulhat se na obě na nohy a nakonec skončit v mrvě zapomnění. Na počátku bylo Paroubkovo slovo, že se vepřín odkoupí a na jeho místě postaví pomník lidem, kteří tam za druhé světové války trpěli jak zvířata. Podmínkou pro uctění památky tisícovky vězňů, z nichž nejméně 326 v Letech zemřelo, bylo zajištění nového domova pro třináct tisíc prasat. Jednání s vlastníkem pozemku šla ztuha.
Ještě začátkem loňského listopadu se premiér chlubil, že v návrhu státního rozpočtu počítá s částkou, za kterou by vláda vepřín vykoupila. Koncem listopadu mu už tekla voda do bot, a tak začal hledat viníka. Našel ho ve Svatopluku Karáskovi, vládním zmocněnci, který měl výkup chléva na starosti. „Myslím, že Karásek trošku přecenil své síly, a naše chyba byla, že jsme přecenili jeho síly,“ pokusil se tehdy premiér o zemanovský bonmot. Neřekl už, že na zadání vykoupit vepřín za hubičku by si vylámal zuby každý.
Nešlo ale jen o peníze. I předvolební nálada lidu sehrála své. Paroubek rychle vycítil, že romská témata mu hlasy nepřivanou. Vždyť i v nedávné televizní diskusi se proti zboření vepřína postavili - s výjimkou zelených - všichni významní volební lídři z jižních Čech. Kdyby Paroubek stál za svým, ztratil by. A on přece ztrácet nechce. Za žádnou cenu.
Co tedy čeká starý vepřín v Letech? Romové sázejí na tlak zvenčí. Věří, že Evropský parlament to svým vytrvalým tlakem na české politiky nakonec „zařídí“. Smutná vizitka zdejších vládců, když nám pořád musí pomáhat cizina. Když si nepomůžeme sami. Když chodíme k urnám s pocitem, že - ať děláme, co děláme - stejně házíme perly sviním.
Ještě začátkem loňského listopadu se premiér chlubil, že v návrhu státního rozpočtu počítá s částkou, za kterou by vláda vepřín vykoupila. Koncem listopadu mu už tekla voda do bot, a tak začal hledat viníka. Našel ho ve Svatopluku Karáskovi, vládním zmocněnci, který měl výkup chléva na starosti. „Myslím, že Karásek trošku přecenil své síly, a naše chyba byla, že jsme přecenili jeho síly,“ pokusil se tehdy premiér o zemanovský bonmot. Neřekl už, že na zadání vykoupit vepřín za hubičku by si vylámal zuby každý.
Nešlo ale jen o peníze. I předvolební nálada lidu sehrála své. Paroubek rychle vycítil, že romská témata mu hlasy nepřivanou. Vždyť i v nedávné televizní diskusi se proti zboření vepřína postavili - s výjimkou zelených - všichni významní volební lídři z jižních Čech. Kdyby Paroubek stál za svým, ztratil by. A on přece ztrácet nechce. Za žádnou cenu.
Co tedy čeká starý vepřín v Letech? Romové sázejí na tlak zvenčí. Věří, že Evropský parlament to svým vytrvalým tlakem na české politiky nakonec „zařídí“. Smutná vizitka zdejších vládců, když nám pořád musí pomáhat cizina. Když si nepomůžeme sami. Když chodíme k urnám s pocitem, že - ať děláme, co děláme - stejně házíme perly sviním.
