Čtvrtek 22. února 2024, svátek má Petr
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Názory

Historik mezi domovem a světem. Ve Spojených státech zemřel Milan Hauner

Milan Hauner na snímku z roku 2017 foto:  Petr Topič, MAFRA

/NEKROLOG/ Z amerického Madisonu přišla zpráva, že tam 26. září po dlouhé těžké nemoci zemřel přední český historik Milan Hauner, vynikající znalec světových politických dějin 20. století.
  14:00

Pocházel z elitní pražské měšťanskointelektuálské rodiny. Jeho praděd, restauratér a hoteliér Vilém Hauner (1842–1919) vlastnil hotel U Arcivévody Štěpána (pozdější hotel Šroubek) na pražském Václavském náměstí.

Jeho děd dr. Vilém Julius Hauner (1877–1941), matematik a filozof, se od mládí intenzivně věnoval dějinám vojenství a publikoval o této oblasti několik významných prací. Za druhé světové války se zapojil do domácího protinacistického odboje; v září 1941 byl zatčen a koncem října téhož roku zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.

Historii a politologii se věnoval i Milanův strýc Edgar Stanislav Hauner (1906–1942), absolvent pařížské Sorbonny, advokát v Praze a rovněž protinacistický odbojář, jenž byl za heydrichiády v červnu 1942 popraven na kobyliské střelnici.

Prateta Marie Haunerová-Votrubová (1878–1957) proslula jako překladatelka z osmi jazyků, básnířka a fejetonistka.

Milan Hauner na archivním snímku

Milan Hauner se narodil 4. března 1940. V letech 1957–62 vystudoval historii a bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v letech 1964–68 tam působil jako vědecký aspirant. Ve druhé polovině šedesátých let také absolvoval studijní pobyt v Centru evropských studií v Nancy. Patřil k nejvýraznějším osobnostem tehdejší mladé, demokraticky zaměřené generace českých historiků.

Pozornost vzbudil již svou disertační prací Anglicko-německá námořní rivalita 1908–1912, jež předznamenala jeho další badatelskou orientaci na problematiku velmocenského soupeření ve 20. století.

Po sovětské okupaci Československa v srpnu 1968 se rozhodl emigrovat do Anglie, kde obdržel stipendium od Cambridgeské univerzity, v jehož rámci napsal objevnou disertaci o německých a japonských snahách využít indické nacionalistické hnutí ve strategických plánech za druhé světové války.

V následujícím období působil na Oxfordské univerzitě, kde se podílel na kolektivním projektu hospodářských dějin východní Evropy, a v Německém historickém institutu v Londýně. Spolupracoval s československým exilem, stal se členem Společnosti pro vědy a umění a v letech 1974–76 vedl východoevropské oddělení londýnského sekretariátu Amnesty International.

Dokumentace odboje i disentu

V roce 1980 přesídlil do Spojených států, kde zakotvil na Wisconsinské univerzitě v Madisonu, na níž se již předtím stala profesorkou jeho manželka Magdaléna Haunerová, mezinárodně renomovaná specialistka v oboru afrických jazyků a literatur. Nadcházejících třicet let postupně hostoval na četných evropských univerzitách, od roku 1990 opakovaně i na své mateřské Univerzitě Karlově.

Ve svých početných studiích a monografiích se zaměřoval na dějiny diplomacie v meziválečném období a za druhé světové války, na historii nacistického Německa a druhého československého zahraničního odboje i na problematiku ruské a sovětské imperiální expanze ve Střední Asii.

Dějepisným bestsellerem se stala jeho podrobná datová biografie Adolfa Hitlera (Hitler: A Chronology of His Life and Time, 1983 a několik dalších vydání), posléze publikovaná i v českém překladu Hitler den po dni (2017).

Ve spolupráci se svým přítelem Vilémem Prečanem se podílel i na dokumentaci činnosti československého exilu a domácího disentu. Od počátku 90. let editoval do té doby nepublikované rukopisy Edvarda Beneše a v roce 2007 vydal kritickou edici Benešových pamětí Mnichovské dny a Od Mnichova k nové válce a k novému vítězství.

Po listopadu 1989 pravidelně pobýval ve své staré vlasti, kde bádal v archivech, přednášel a zpovídal ještě žijící pamětníky. Rád se setkával se svými dávnými učiteli, kolegy a přáteli, ale i s historiky nastupující mladé generace, kterým se snažil pomáhat v jejich zahraničním rozletu.

Překypoval pracovním elánem a vždy přinášel pohodu a tvůrčí náladu, bez ohledu na svůj věk působil přímo mladistvě. Uprostřed příprav pražské oslavy jeho osmdesátých narozenin, v lednu 2020, byl však ve svém americkém domově postižen mozkovou příhodou a nedlouho poté těžkým průběhem covidové infekce.

Z vážného, přes velkou péči lékařů i milující rodiny beznadějného zdravotního stavu ho po dvou letech vysvobodila smrt.

Autor:

Milovníci šití, pozor! Vyhrajte balíček pro šicí nadšence od Funny Bunny
Milovníci šití, pozor! Vyhrajte balíček pro šicí nadšence od Funny Bunny

Tentokrát přinášíme soutěž pro všechny kreativní duše, které milují práci s látkami. Tři výherci získají šicí balíček od Funny Bunny, který dodá...