Letos bude ve veřejnoprávních médiích k vidění celkem čtrnáctkrát a navíc i u dvou komerčních poskytovatelů streamovacích služeb. A pokud se Libuše Šafránkové a Pavla Trávníčka nemůžete nabažit, můžete je od 27. listopadu sledovat také ve videotéce stanice ARD, a to tak často a tak dlouho, jak bude chtít.
Co bylo v jiných letech vnímáno jako užitečná služba divákům, s sebou letos nese určitou pachuť: Opravdu to tak musí být? Lidé zvenčí by si ke všemu mohli položit otázku: Proč má vůbec veřejnoprávní televize v Německu tolik kanálů?
