Našel jsem kdesi po příbuzných z ženiny strany, kteří žili v Sudetech za 1.čsr učebnici Vlastivědy (Heimatkunde) pro stř. školy v Sudetech a tam byla pravidla a práva národností pro život v 1.čsr (psali to takhle podivně Čechoslowakei) a byl jsem překvapený, že to bylo nemlich to samé, resp. podobné, jako mají např Maďaři v sr. Kde žilo nad 20% menšiny, tak mohli používat v úředním styku menšinový jazyk, měli školy, nápisy..., tak nevím o jakém útlaku menšin za 1.čsr se pořád mluví.

Pokud jako laik hodnotím existenci 1.čsr metodou "black box", (hodnotím jen stav na začátku a stav na konci, bez analýzy systému, co by bylo kdyby se..) tak na začátku tu byly 2 národy č + s, co nevěděly pořádně co se sebou a co vlastně chtějí a jestli to všechno a jak a s kým přežijí a nakonec po ca necelých 90 letech a mnohých vnějších a vnitřních peripetiích vznikly 2 samostatné státy ,co mají korektní vztahy, tak jaký pak neúspěšný projekt? Je už jiná věc jak si s tím politici poradí, do jakého chomout

Nemohli jsme jinak? Nemohli jsme ostatním národům/nostem poskytnout slibovanou autonomii? A proč?

Měli jsme demokracii, ale neměli jsme demokraty.