Pro popis jejího osudu se hodí anglický obrat „bigger than life“. Pronikavě se v něm odrážejí dějiny naší země se všemi zvraty, protiklady, omyly, blouděním, hvězdnými hodinami, pádem na samé dno, strachem, avšak i hrdinstvím, kterým splatila hříchy mládí. Jak ví Sándor Márai, „na důležitější otázky člověk vždycky nakonec odpovídá celým životem“.
Do hereččina filmového žití tedy patří jak brigádnice Lída z Wallóovy Velké příležitosti, ilegální odbojářka z Fričovy Pasti, milenka banderovce z Machovy Akce B, Mařka z Vlčkovy Rudé záře nad Kladnem, tak Marjánka z Jasného Až přijde kocour, Anežka Pupencová z Podskalského Bílé paní se slavnou „hláškou“ „Drž hubu a plav!“, Lakmé z Herzova Spalovače mrtvol a po třiceti (!) letech vyhoštění z ateliérů Marie z Michálkova snímku Je třeba zabít Sekala.
Na jevišti byla Valjou Borcovovou z Mladé gardy, ale později též Roxanou, Marií Stuartovnou, Hanou v Noci s leguánem, Martou ve Faustovi, Arkadinou v Krejčově Rackovi, Matkou Kuráží, v představeních bytového divadla recitátorkou Seifertových veršů, Lady Macbeth v Kohoutově Hře na Macbetha či Boženou Němcovou z Pavlíčkovy Zprávy o pohřbívání v Čechách, v polistopadové éře Národního divadla Anežkou Přemyslovnou z Falkenštejna, Zofií z Kyanidu o páté a konečně sebou samou v nynější benefici Tři životy v Kolowratu. Vynikající televizní roli předvedla v Brabcově PF 77, jen se zítra hezky dívejte na reprízu.
Občanský scénář Vlasty Chramostové psalo první manželství s ředitelem brněnského rozhlasu Bohumilem Pavlincem, propuštěným po procesu s Ottou Šlingem, rozvod, tragická smrt čtyřletého syna Konráda, šestileté členství v KSČ, srpnové natáčení okupantů s druhým mužem Stanislavem Milotou, podpis Charty a ještě v dubnu 1989 s Libuší Šilhanovou podmíněný trest za Prohlášení k Palachově týdnu.
Zklamu očekávání těch, kdo mne považují za umanutého agentobijce. Vlasty Chramostové si nesmírně vážím i proto, že jako jedna z mála se dokázala z noční můry spolupráce s StB vyzpovídat v ohromujícím neúprosném životopisu, plném patočkovské vůle k pravdě, čímž, jak napsala, „překročila svou minulost“. Nic takového dosud z jejích kolegyň neučinila třeba dabingová hvězda Valerie „Eva“ Zawadská, natož Ljuba „Ljusa“ Krbová.
A přece mi na paní Vlastě jedna věc vadí. Zatím marně ji přemlouváme s režisérem Petrem Slavíkem, že bychom s ní tuze rádi natočili televizní Třináctou komnatu. Před týdnem mi řekla, že se bojí, aby nebylo přechramostováno. Božíčku! Žen velikosti Vlasty Chramostové není na obrazovce ani jinde nikdy dost.
