Neděle 16. června 2024, svátek má Zbyněk
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Názory

Kohoutův spor s Hvížďalou: důkaz, že jsem si nevzal svou ženu na Stalinovy narozeniny

Pavel Kohout a Alena Vránová na konci 40. let a faksimile jejich oddacího listu. Spisovatel a herečka se vzali 21. 12. 1950. foto: ARCHIV PAVLA KOHOUTA

Názor
Moje spisovatelská generace měla to štěstí, že se do ní bulvár zakousl, až když Vaculíci, Kunderové a Kohouti byli už v osobní penzi, takže to za nás naplno schytal – dík malé stydatosti kolegyně Ireny Obermannové – teprve o deset let mladší Václav Havel.
  15:40

Je to přesně rok, co jsem tu v narozeninové gratulaci filmové Pyšné princezně vzpomínal, jak ji paparazzi, česky „vloževlezci“, dodnes tupí tvrzením, že podlehla dobovému opojení svého básnícího nápadníka a svolila vdát se za mne v den narozenin velevoždě Stalina.

Dvakrát v měsíci mně výstřižková služba po léta přináší téměř totožné články bulvárních dorostenců, kteří bez zábran opisovali od předchůdců, aniž si namohli mozky ověřením v počítačích, které by jim shodně řekly, že se mýlí. Tentokrát však stvrdil onen info-pahýl osobním přednesem textu „Pilný kmet“ v seriózním Českém rozhlase Plus obecně známý a vážený autor „dálkových výslechů“ Karel Hvížďala.

„Starší ročníky,“ píše zasvěceně, „si ho (Kohouta – pozn. Kohouta) převážně pamatují jako přesvědčivého, akčního komunistu, oženil se ostentativně na den narozenin Josefa Vissarionoviče Stalina.“

Pavel Kohout a Alena Vránová na konci 40. let a faksimile jejich oddacího...

Abych přinesl nezvratný důkaz, přikládám tentokrát faksimile našeho oddacího listu, z nějž také vyplývá, že včasný rozvod zachránil princezně i její původní příjmení. Náš sňatek se konal 21. prosince, zatímco hvězda J. V. S. vzešla nad svět již 18. 12.

Informaci doplňuji tím, že jsme po slavnostním obědě a výměně oděvů přímo v Repre (Obecní dům, původním názvem Reprezentační dům hlavního města Prahy – pozn. red.) odjížděli ve spacím vagonu tak, abychom v tatranském Starém Smokovci, kde jsme byli předtím s Dismanovým souborem na letním táboře „Broučkov“, stihli vánoční lyžování pro počátečníky; v tom nám hned příští noc zabránilo vykradení hotelové lyžárny, čímž byl možná zachráněn i slavný a pro nás oba osudový film, jenž byl roztočen už v pozdním jaru, kdy se zjevil také princ…

A na vrcholu našich pohnutých životů přeji Aleně Vránové znovu, aby se těšila, že ten svůj naplnila tak skvělým uměním.

Autor: