Takto lze vnímat jím ohlášenou „téměř kandidaturu“ na prezidenta v rozhovoru pro iDNES.cz.
Jakou četbu z letošního roku doporučují Václav Klaus nebo kněz Halík? Nejen oni odpovídali v anketě Kniha roku LN |
Ale pozor, Kocábův politický talent je širší. Má dar budit v lidech, zvláště některých, emoci posmívání, ba opovržení vůči své osobě a tím de facto zasklívat to důležité, co sám udělal či na co upozorňuje. Jak snadno a rádo se místo důrazu na téma říká, že Kocáb je z Marsu. Když teď v rozhovoru pronesl, že na prezidenta by kandidoval hlavně proto, aby hlavou státu opět nebyl bývalý komunista, klasicky si naběhl.
Michael Kocáb - ilustrační foto
Ok, zaznívá na webu, ale pak nepatří do soutěže premiér, předseda Ústavního soudu, rektor Karlovy univerzity, bývalý předseda vojenského výboru NATO či prezident Hospodářské komory. Nebo tvrdě a posměšně: „Proti Kajínkovi nemá šanci.“
To vše je už součástí koloritu. Ale zkusme nahlédnout za něj. Třeba v Milovicích na náměstí 30. června. Jako zřejmě jediné v Česku nese jméno polistopadového data. Ano, 30. červen je Dnem ozbrojených sil, neboť 30. 6. 1918 vznikla ve Francii první československá jednotka. Ale milovický 30. červen se opírá o 30. 6. 1991, den formálního ukončení sovětské vojenské okupace trvající 23 let (v Milovicích sídlilo velení).
PODÍVEJTE SE: Unikátní fotografie ze života sovětských vojáků v Milovicích |
Ještě dlouho poté jsme odsun sovětských vojsk, prosazený i díky Kocábovi, brali za součást historické vlny běžící samospádem. Až s odstupem a v době, kdy Moskva opět razí asertivitu, vidíme, že to bylo výjimečné historické okno a umožnila ho využít asertivita Prahy zastoupená i Kocábem.
Kocáb je vysmívaný kandidát na prezidenta. Ale berme ho vážně jako člověka, který sám bral vážně hrozbu Moskvy. Bral ji vážněji a reagoval na ni účinněji než současný prezident.
