Zažloutlá, silně opotřebovaná Bible, otevřená na stránce s podobenstvím o milosrdném Samaritánovi, s červeně podtrženým nadpisem a ručně dopsaným ANO! – právě tento exponát mám před očima, kdykoli se v myšlenkách vracím do muzea Poláků zachraňujících Židy za druhé světové války ve vesnici Markowa v jižním Polsku.
Tento výtisk Písma svatého patřil manželům Józefovi a Wiktorii Ulmovým. Byli to polští rolníci, kteří ve svém domě poskytli útočiště osmi spoluobčanům židovského původu: Saulu Goldmanovi a jeho čtyřem synům, Gołdě Grünfeldové a Lee Didnerové s malou dcerkou. Těsně před svítáním 24. března 1944 do hospodářství v Markowé vtrhli němečtí četníci. Na místě zastřelili ukrývající se Židy i jejich ochránce. Zahynuli nejen Józef Ulma a jeho těhotná manželka Wiktoria, ale také jejich šest malých dětí.
Promiňte, polský prezident požádal o odpuštění Židy, kteří museli v roce 1968 odejít |
Německá nacistická okupace, holokaust a masové zločiny páchané na Polácích jsou stále důležitou a bolestnou součástí dějin mé vlasti. Stejný osud jako rodina Ulmových mělo mnoho mých krajanů. Každoročně si 24. března připomínáme státní svátek: Národní den památky Poláků zachraňujících Židy za německé okupace.
Za obětavost a odvahu zaplatili životem
Před vypuknutím druhé světové války v Polsku žila velmi početná židovská komunita, jedna z největších v dějinách tohoto národa. Židé se po staletí usazovali v naší zemi, kterou sami nazvali všeříkajícím slovem Polin, které lze přeložit jako „zde spočineš“. V Polsku je čekal klidný život a možnosti rozvoje a naše metropole Varšava byla ke konci 30. let 20. století městem s největším počtem židovských obyvatel na světě, hned po New Yorku.
Polský farmář Jozef Ulma s jeho těhotnou ženou a dětmi.
Německý plán úplného vyhlazení Židů, který stále děsivě ohromuje svým nelidským, téměř průmyslovým charakterem, tyto skutečnosti samozřejmě bral v úvahu. Proto právě v okupovaném Polsku němečtí nacisté vytvořili továrny na smrt: vyhlazovací tábory, do nichž byli převáženi i Židé z jiných zemí ovládaných Říší. Polsko bylo navíc po staletí známé jako tolerantní země, jejíž kulturu a společenské vazby utvářely křesťanské hodnoty.
Německá okupační moc se tedy obávala odporu vůči svému zločinnému jednání. Proto také hrozila smrtí každému, kdo by se na našem území byť jen pokusil jakkoli pomoci ukrývajícímu se Židovi. Avšak i přes takto tvrdé tresty se tisícům polských Židů dostalo podpory, která jim zachránila život. Byla to například pomoc s útěky z ghetta, zajišťování úkrytů, dodávek potravin, finančních prostředků, vystavování falešných dokladů.
Na výročí událostí na Volyni se rozhoduje o budoucnosti Ukrajiny |
Historici stále mapují průběh událostí tohoto dramatického období. Dosud již více než sedmi tisícům Poláků, mezi nimi i Wiktorii a Józefu Ulmovým, byl jeruzalémským institutem Jad Vašem udělen čestný titul Spravedlivý mezi národy. Největší národnostní skupinu mezi jeho nositeli tvoří právě Poláci. Také polské státní instituce nepolevují ve svých snahách o důstojné připomínání těchto tichých, často anonymních hrdinů, zvláště těch, kteří za svou obětavost a odvahu zaplatili životem.
Jako Poláci jsme hrdí na to, že 10. září 2023 se rodina Ulmových, našich krajanů, zařadila mezi blahoslavené katolické církve. Příběh jejich utrpení, děsivý, ale zároveň i plný naděje jako mimořádné svědectví o lásce k bližnímu by měl poznat celý svět. Je to příběh, který může proměňovat lidská srdce a být vzorem otevřenosti a solidarity vůči druhému člověku.
Autor je prezident Polské republiky.
Text je publikován společně s polským měsíčníkem Wszystko co najważniejsze v rámci historického projektu s Institutem národní paměti ve Varšavě (IPN) a Polskou národní nadací.
