Když vlády píší svůj základní dokument zvaný programové prohlášení, bývají ještě plné euforie z toho, že se jim konečně podařilo sestavit provozuschopnou koalici a sladit předvolební sliby všech zúčastněných stran. Předkládaný, zásadně mnohomluvný text proto bývá plný nadějných vyhlídek.
Chuděry vlády však buď netuší, na jak tenký led se vydávají, nebo to tuší a jen doufají, že to nějak dopadne a ony nějakou díru v ledu nepropadnou do chladné vody.
Ta naše, obávám se, patří mezi vlády tušící a doufavé a my teď na ni hledíme, jedni se soustrastnou účastí, jiní s despektem, každopádně však též doufáme, že to nějak dopadne. S respektem však na ni nenahlíží patrně nikdo.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium