Radost pohledět

Po několika dnech vlády Mirka Topolánka cítím, jak se věci veřejné narovnávají a jak nastupuje spravedlnost a řád. Nevýraznou a těžko uvěřitelnou ministryni školství Buzkovou vystřídala paní Kopcová – odborník s vizí a velkým respektem. Ministru spravedlnosti Pospíšilovi nedalo velkou práci ihned zapomenout na slabého Pavla Němce. Neoblíbeného ministra zdravotnictví Ratha nahradil pan Julínek a správně se snaží uklidnit rozjitřené vztahy a zrušit nesmyslné vyhlášky a nařízení svého předchůdce. Ministr vnitra Langer mistrně a logicky pojmenoval priority a jedná (propuštění nadbytečných náměstků, oddělení inspekce MV z resortu atd.). Nový ministr zahraničí Vondra po letech nečinnosti bojuje za zrušení víz do USA. A ministr financí Tlustý při první příležitosti udělal hlupáka z předchůdce Sobotky a před televizními kamerami odkryl jeho prolhanou a rozhazovačnou politiku. Bývalému ministru jako sláma z bot koukala z argumentací neodbornost a naivita. Svou rétorikou mi připomněl doby dávno minulé, doby vzletného žvatlání mocného Milouše Jakeše. Ministr Tlustý začal jednat s japonskou Nomurou, aby minimalizoval obavu z prohrané arbitráže a mnohamiliardových plateb. A v neposlední řadě byly utlumeny mediální výbuchy a tlachání Jiřího Paroubka. Držím vládě palce a doufám, že se uvedení sociálnědemokratičtí odborníci a neumětelové budou nadále prolhávat už jen ve vládě stínové. Aby po narovnání všech anomálií po jejich vládnutí jim už na další boj o moc nezbývalo sil…