SIAL bylo výjimečné sdružení nejen pro kvalitu svých projektů, ale i proto, že jeho členové nebyli v KSČ, což u sdružení, které projektuje a staví v zemi s totalitním režimem, bylo až neuvěřitelné. Binar víckrát zdůraznil, že v Hubáčkově ateliéru byli všichni zásadními odpůrci socialismu, a viděl to jako výhodu, protože si věřili. Příznačná je historka týkající se československé expozice na světové výstavě v Montrealu Expo 67, Binar a jeho kolegové, architekti Miroslav Masák a Lidmila Švarcová, se s návrhem přihlásili do výběrového řízení a vyhráli. Ale pavilon stejně nerealizovali, jelikož Masák opomněl v televizi představit své kolegy s povinným přídomkem soudruzi. Podle Binara nastal šílený poprask a stížnosti od pohlavárů, takže nakonec všechno vzdali.
Architektům v SIAL se nelíbila tvorba bytových domů, paneláky byly pro ně mor.
