V pasti dějin. Jak brutální 20. století mění náš pohled na válku na Ukrajině

Premium

Válka silně poznamenala i zemi, z níž vzešla, píše Peter Lange. Jedním z nejpostiženějších německých měst byly Drážďany. | foto: ČTK

  11:03
Když cestuji po České republice, vždycky mě fascinuje krása měst, zrekonstruovaná, nádherná historická centra, kde je na každém kroku cítit historie stará stovky let. Ale čas od času mě přepadne lehká melancholie, když si pomyslím: Nebýt druhé světové války, mohla narychlo a často dost ošklivě přestavěná německá města vypadat dnes také takhle krásně.

Celý článek je jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

Mnozí teď namítnou: Ano, ale Německo začalo za Hitlera válku. To je pravda. Válka však silně poznamenala i zemi, z níž vzešla, stejně jako tamní společnost, a tyto stopy jsou patrné dodnes.

V posledních letech proběhlo v Německu mnoho výzkumů týkajících se generací válečných dětí a jejich dětí. Z toho vyplývá, že druhá světová válka zůstala zarytá hluboko pod kůží těchto generací, i když ji přímo nezažily. Německý „strach z války“, touha po bezpečí a stabilitě, byl po roce 1945 zastřešující politickou maximou (západo)německé společnosti – bez ohledu na to, kdo v Bonnu a později v Berlíně vládl.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

99
Předplatit
Flexibilní, bez závazků
Automatické obnovování

Roční

989
Předplatit
Nejlepší poměr cena/výkon
Ušetříte 17%

Dvouleté

1 889
Předplatit
Nejvýhodnější
Ušetříte 20%

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.