Další smutný příklad nefunkčnosti tohoto státu. Ano, majitelům nezáleží na vlastněné nemovitosti (tak jako tomu bylo kdysi u šlechtických rodů), ale jde jim kupodivu jenom o zisk. A od toho je tady stát, město, veřejná správa, aby zasáhly. Vztah ke kulturnímu dědictví a navázání na to dobré z historie ukazuje na kulturnost daného národa. Co se tady v minulosti postavilo - středověk, baroko, první republika atd..., na to nenavazujeme, ale naopak - to se po válce (pohraničí), za komunistů (asanace historických center měst) a po r. 1989 (ve jménu nedotknutelnosti soukromého vlastnictví) nechalo a nechává zchátrat nebo dokonce zdemolovat... U nás také nechal majitel takto zchátrat a posléze zničit krásnou vilu (https://www.rflktr.cz/reflektor/jaka-budoucnost-ceka-bartosovu-vilu).

Díky p. Machalická, že Vám tyto věci nejsou lhostejné a veřejně o tom píšete. Snad se takovým publikováním a také příkladem nadšenců, kteří se pustili do obnovy nějaké části našeho krásného architektonického dědictví, ales

Mohl bych oponovat tím, že alespoň v Praze v širším centru města, kterého se týkaly restituce dnes bezpečně poznáte dům, který je ještě ve vlastnictví města, neboť je ve výrazně horším stavu, než domy soukromníků. Ti v roce 1991 začínali s tím, že vybírali směšné regulované nájemné, např. za dvoupokojový byt 50,00 Kčs, a přesto se jim podařilo staré domy nejen zachránit, ale i výrazně zmodernizovat. Byty v nich jsou výrazně lepší než v domech z osmdesátých let na sídlištích.