Nový občanský zákoník

Nový občanský zákoník  přináší spoustu pozitivního, ale také přinejmenší 2 velmi problematické věci:1) v oblasti katastru  je dost úlet vracet se do 30. let. V době digitalizace skutečně není nutné mít x paragrafů o rozhradách atd. A také po desetiletích bordelu najednou "zrušit" všechny budovy je také síla (zvlášť když uvážím, že v řadě případů je hodnota budovy násobná hodnotě pozemku, pozemky jsou "státní" s různým formálním vlastnictvím nebo podléhající pořád restitučním sporům atd.)2) v oblasti závazkových práv je smluvní volnost krásná, ale minimálně pokud jsou stranou neobchodníci, tak by mělo platit "vodcamcaď po camcaď". Už vidím ty vykuky, co babičkám z Orlických hor podstrkují malým písmem, čeho všeho se dopředu vzdávají. Opravdu se chceme vrátit do divokých 90.let?K legisvakanci: je pravda, že na české poměry je neuvěřitelně dlouhá. Zároveň nepochybuju, že např. pro katastr bude nová účinnost pořád naprosto nestíhatelná.  Nebylo by proto lepší ji posunout už teď, ne až někdy v listopadu 2013?

Velká změna

Nový občanský zákoník, tak,jak jsem  měl možnost některé pasáže přečíst, představuje obrovskou změnu, hlavně v jiném chápání občanských práv.To, aby už platil od r. 2014 považuji za vážné riziko, do té doby nebude možné změnit jeho chápání soudní mocí. Obávám se, že vzhledem k chybějícím precedensům by se mohl změnit v zaseknutou brzdu. Rád bych viděl toho soudce, který by v nějakém krajním případě podle něho měl postupovat. Nejsou totiž k němu vůbec zpracovány prováděcí předpisy a není zkontrolován jeho dopad na ostatní zákony s ním související.Domnívám se, že je zapotřebí znovu celý nový občanský zákoník projít a eliminovat tato  rizika. Vážím si jeho autora pana Eliáše, ten by měl být u této konzultace přítomen a měl by vysvětlovat jeho pojetí.Závěr: Uvedení nového občanského  zákoníku do praxe od r.2014  by představovalo neúnosné riziko.

Bohužel máte o precedenčním

Bohužel máte o precedenčním právu dosti zkreslenou představu. Změny precedenčního práva je možné přirovnat rychlostí zhruba k rozvoji judikatury u nás s jedním velkým rozdílem, že jim tam scházejí naše právní revoluce (jako například ta, kterou na nás naši volení představitelé přichystali). Co se týče Vaší úvahy ohledně použitelnosti současného občanského zákoníku, dovoluji si Vám připomenout, že on se v kapitalizmu již 20 let, a to bez větších potíží, používá. Osobně si nejsem vědom jediného zásadního omezení v občanskoprávních vztazích, které by přinášelo v praxi nějaké zásadní komplikace. A co se týče kvality práce pana profesora Eliáše, je možné ji ohodnotit tak, že se na svém výtvoru náležitě vyřádil. Pokud skutečně nový občanský zákoník vstoupí v úpčinnost, zapíše se pan profesor do historie jako spolutvůrce největšího chaosu v právních dějinách ČR.

Aproximace

precedentního a kontinentálního systému je dost aktuální (viz Kühnova kniha "Judikatura a právní argumentace").

Je bohužel smutnou realitou,

Je bohužel smutnou realitou, že kvalita legislativní tvorby v České republice klesá rok od roku, můžeme říci, že kontinuálně od roku 1948, nicméně v posledních 20 letech nabral tento trend spád. Tento fakt je zřejmý při čtení sbírky zákonů a vývoje jednotlivých právních předpisů. Zákony, které se připravovaly v 90. letech byly ještě jakž takž normální, protože lidé, kteří je psali s tím měli určité zkušenosti. První smršť legislativních zmetků nastala v období transpozice legislativy EU před vstupem ČR do tohoto společenství, protože politické zadání bylo transponovat a nediskutovat. Tak se prostě překládalo a výsledkem jsou jednak paragrafy, kterým často nerozumí ani sám autor, jednak zkušeniost našeho zákonodárce, že papír (nebo, chcete-li, sbírka zákonů) snesou opravdu všechno. Nicméně na jakýkoliv zákon (i špatný) je možné si zvyknout, protože se objeví zkušenosti, judikatura, kolegové, kteří se s problémem již setkali. Pro každého odpovědného právníka (a v podstatě i pro občana) je postrachem právní nejistota. Něco dělám, myslím si, že v souladu se zákonem a ejle, on je ten právní úkon neplatný (což v době, kdy jsem jej činil ještě jaksi nebylo známo). Jestliže reforma trestního práva proběhla bez větších následků, pak to bylo způsobeno tím, že tato oblast je neporovnatelně jednodužší (myslím tím z legislativního  hlediska) než je právo občanské. Protože v trestním právu je pro právní nejistotu relativně malý prostor. Zato občanskoprávní vztahy jsou plné fantazie a velkou část z nich občanské právo reguluje na principu analogie nebo obecných principů občanského práva. Spravedlnost se v případě sporu mezi stranami prostě najít musí. Občanský zákoník je předpis, který má větší dopad než ústava a jeho přijetí znamená kompletní změnu právního řádu. Inspirujeme-li zeměmi na západ od našich hranic, pak přitažlivé je právě to, že tam se právní řád mění jen velmi pozvolna. Platí to zejména o anglosaském právu, kde precedentní systém nedává pro podobné dobrodružství prostor. Nový občanský zákoník nás z výše uvedených důvodů posune jednoznačně směrem k banánové republice. Kromě toho na této změně určitá část právní veřejnosti, která cucá z toho správného cecíku něco málo vydělá (nové komentáře, učebnice, přednášky a školení, vzory smluv, právní expertýzy). Ztráty budou naopak znát v kapse každého občana. Kromě uspokojení několika teoretiků a pisálků článků v právních časopisech nepřinese nový občanský zákoník pozitivního vůbec nic.

No, precedenční právo se

No, precedenční právo se naopak mění velmi flexibilně, tamní právníci se před tím, než klientovi poskytnou radu, musejí nejprve přesvědčit, jestli se to od včerejška náhodou nezměnilo. Co se kontinentálních občanských zákoníků týče, ty se vpravdě mění jen pozvolna a bylo by to jistě pravda i o tom našem , kdyby se byl býval radikálně nezměnil s přechodem k socialismu. Bylo to věru potřeba, protože starý OZO (německy ABGB) nebyl pro socialismus vůbec použitelný. Stejně to ale platí i naopak. Starý občanský zákoník z roku 1964 není zas použitelný pro společnost kapitalistickou a je tedy nevyhnutelně potřeba zákoník nový. NOZ možná obsahuje chyby, ale je smutnou pravdou, že lépe než prof. Eliáš to u nás asi nenapíše nikdo.

Legisvakanční lhůta je dle mne ok

nebo snad páni právníci zapomněli, kolik měli času na nějaký zákoník v době studia? Semest, dva? A to se určitě neučili jenom "občana", ale k tomu třeba "římana, trest, obchodko...", nebo ne?

Za prvé NOZ má nahradit kromě

Za prvé NOZ má nahradit kromě občana i ono obchodko a ještě k tomu rodinu, za druhé není z čeho se to učit, za třetí musejí právníci kromě studia NOZ především pracovat no a za čtvrté je otázka toho, jak rychle se to kdo dokáže či nedokáže naučit zcela zástupná, protože hlavním problémem je to, že NOZ není vůbec kompatibilní se zbytkem právního řádu a před jeho účinností je potřeba ještě odvést mnoho legislativní práce. 

Anonymní právníci

41 právníků a advokátů, které autor náhodně potkal na ulici? V České republice je několik tisíc vystudovaných právníků. Co právník to názor a já si říkám, proč by mě měli zajímat zrovna názory údajných právníků, kteří se ke svým názorům nepřihlásí? Nebo je názor na odložení účinnosti nového občanského zákoníku tak třeskavá záležitost?

Výstup z anonymity

Já se za svoje názory nestydím a říkám je veřejně. Moje odpověď tedy zní: NOVÝ občaský zákoník byl přijat, platí a účinnost je od 1. ledna 2014. Soudy, právníci i široká veřejnost má na seznámení více než 1,5 roku. To, že jsou soudci líní si nastudovat novou normu, je jejich problém. I kdyby měli tři roky, tak budou tvrdit, že norma je moc obsáhlá. Obdobné obavy byly u trestního zákoníku a nakonec to dopadlo. Já osobně bych soudce ještě nechal přezkoušet z toho, že si nový zákon osvojili a znají jej. Pokud by neuspěli, krátil bych jim plat a po druhé neúspěšné opravě bych je zbavil taláru. Co je nebezpečnějšího než zákona neznalý soudce? Povolání soudce je nejkonzervativnější v této zemi. Všichni v této zemi se museli uskromnit a sáhnout si na platy, jen soudci si prosadili své, a nyní, když za ty peníze po nich něco chceme, tak ještě řvou, že mají málo času. Je potřeba se sebevzdělávat. Platí to u všech, tak proč ne u soudců.Tolik můj osobní názor na danou věc.